Rozhovor s Michalem z Kayu.cz

Michal Klaška (www.kayu.cz) vyrábí designová pera a tužky ze dřeva. Jeho příběh, jak se z „kancelářské myši“ během tří let vypracoval v předního českého výrobce per, je fascinující. Požádali jsme Michala o rozhovor o tomto krásném řemeslu a o všem, co chystá.

Michale, jak jste se k práci se dřevem dostal a co jste dělal před tím?

Bylo to takové malé životní dobrodružství. Po několika letech práce v kanceláři jsem jako markeťák pohybující se zejména v online prostředí začal postrádat trochu hmoty. Přemýšlel jsem, do čeho se pustit, dřevo mi vždycky vonělo. Rozhodl jsem se vymyslet nějaký netradiční produkt, který se v Česku moc nedělá. Zároveň mi šlo o něco použitelného, co není jen na okrasu. A tak jsem chvíli bádal a přišel na plnící pera. V Česku měla slušnou tradici díky Centropenu, Koh-I-Nooru a dalším. Nicméně ta byla přerušena a mě napadlo navázat. O to větší dobrodružství bylo to, protože můj psaný projev nikdy nevynikal vysokou estetikou. 

Proč zrovna psací potřeby, jak vás to napadlo? 

Byl to právě ten záměr použít dřevo tam, kde se běžně nepoužívá. Sériově vyráběných per že dřeva je poměrně málo a těch vyráběných ručně ještě méně. V roce 2015, kdy jsem s pery začínal, to byl v Česku zcela ojedinělý produkt, viděl jsem to jako určitou díru na trhu. A to pionýrství mě na tom celém hodně hecovalo. Momentálně se soustředím výhradně na psací potřeby. Kromě dřeva jsem začal experimentovat i s jinými materiály a technologiemi jako titan, nerez, 3D tisk a podobně. Snad již brzy některé z nových nápadů budu moci uvolnit do běžného prodeje.

Jaká byla cesta k prvnímu vyrobenému peru? 

Dvěma slovy: Dlouhá a trnitá. Celkově mi zabralo vyrobit první pero tak, abych s ním mohl mezi lidi, asi 3 roky. Samozřejmě ne na plný úvazek, ale po večer po práci a když bylo volno. Do toho jsem se musel naučit něco o obrábění a dřevech a kovech a to byla taky jízda. Jako vystudovaný psycholog jsem toho věru moc nevěděl a aby to nebylo tak jednoduché, zařekl jsem se, že se to vše naučím sám bez pomoci. Nevím, co mě to popadlo, každopádně tak jsem to udělal. Možná, kdybych tenkrát nebyl tak tvrdohlavý a nechal si poradit, nemuselo první pero trvat tři roky. Ale možná bych taky nebyl, kde jsem dnes. Hodně jsem se toho za tu dobu totiž naučil i o sobě to mě zase posunulo dál. 

Jaké dřeviny pro výrobu vybíráte a podle čeho? S jakým dřevem se vám pracuje nejlépe?

Hned ze začátku jsem měl jasný záměr, že dřevo, zejména to exotické, nebudu za žádnou cenu kupovat standardní cestou. Ne proto, abych snad šetřil náklady, ale hlavně proto, že dřeva vhodného na výrobu per je všude okolo fůra (stačí opravdu malinký špalík) a taky proto, že exotické dřevo z dalekých krajů je často dost pochybného původu a nerad bych svojí činností přispíval k jeho obchodování. Místo toho jsem začal oslovovat různé řemeslníky pracující se dřevem a odebírat od nich dřevo, které již nepotřebují a stejně by skončilo v kamnech. To byste někdy nevěřili, k jakým pokladům jsem se dostal, například: Eben, mahagon, zebrano, ovangkol. Ten výběr je opravdu nekonečný a každé dřevo má svůj nezaměnitelný charakter. Postupem času jsem úplně vyřadil jehličnany, protože jsou příliš měkké a pera se pak rychle opotřebovávají. Naopak s velice tvrdými dřevinami se pracuje blbě, protože praskají a špatně se vrtají. Nejlepší jsou listnatá dřeva střední tvrdosti, klasický třeba dub a velice příjemná je třeba oliva. 

Jak dlouho vám průměrně jedno pero trvá vyrobit a jak vypadá proces výroby? 

Ze začátku jsem si veškeré díly vymýšlel a vyráběl sám. Naše pera jsou dodnes v Česku unikátní tím, že nepoužíváme žádné prefabrikované díly ani stavebnice. Vše je in-house výroba. Když jsem s pery začínal a všechno si vyráběl „na koleni“, mohla být celková doba výroby okolo 6-7 hodin. Postupem času se ale ukázalo, že abych mohl značku posouvat dál a věnovat se i vývoji, musel jsem začít některé činnosti delegovat. Dnes většinu součástek na pero vyrábí kolega/kamarád z Brna a mě pak zbývá celá kompletace a finalizace produktu, povrchy, balení a podobně. Stále mi to trvá okolo 2 hodin na pero čistě mojí práce když nepočítám komunikaci s klienty, která je u vysoce personalizovaných per často dlouhá. A tak to má být.

Jak dlouho jste sháněl dodavatele na hroty a proč jste vybral právě toho, kterého máte nyní?

Je to jednoduché, buď budete na začátku kupovat hroty po jednom jako „koncový zákazník“, ale zaplatíte opravdu tučnou přirážku obchodníkovi. To ale zvýší cenu finálního produktu. A nebo se vám podaří oslovit přímo výrobce. Schmidt jsem si vybral pro jejich velké zkušenosti a ochotu. Oni upřímně asi tak 95 % evropského trochu s plnícími pery obsluhují cca 3 výrobci hrotů pracující pro různé brandy. Mně se za pomoci kamaráda Marka, který uměl skvělé německy, podařilo oslovit Schmidt. Marek prolomil jazykovou bariéru a od té doby jsme v čilém kontaktu přímo s Benjaminem ve Schmidtu. Německé hroty jsou obecně jedny z nejkvalitnějších a pak už jen záleží na pocitu konkrétního pisatele, který preferuje. Já mám se Schmidty super zkušenosti i zpětnou vazbu od klientů, takže nemám důvod měnit. Možná budeme variantně nabízet i hroty JoWo, kvůli vysoké možnosti customizace, ale těžiště zůstane u Schmidtu. 

Jelikož se jedná o inkoustová pera, může se stát, že při používání se inkoust dostane i na dřevěnou část. Lze to ještě nějak zachránit? Nebo je dřevěná část proti tomuto nějak ošetřena?

Stát se to může, pokud je skvrna čerstvá, dá se poměrně snadno odstranit. Pero je povrchováno tvrdým voskovým olejem, takže určitou odolnost má. Pokud ale ulpí inkoust na dřevu déle, nějakou stopu zanechá. Hodně záleží na pečlivostí a péči majitele. Některá pera vypadají i po letech téměř jako nová, jiná již po pár měsících nic moc. Pero prostě není propiska a je třeba mu čas od času dopřát určitou péči. Někteří majitelé milují, jak s nimi pero stárne a mění se. Nicméně povrch je kdykoliv možné přebrousit a obnovit, takže pero pak vypadá skoro jako nové. 

Vyrábíte výhradně na sklad nebo i na zakázku? 

Dříve jsem prodával pouze na zakázku, teď se snažím mít i nějaké skladové zásoby pro případ, že lidé chtějí pero hned a nebo nemají vysoce specifické nároky na customizaci. V současné době je to tak 50/50. Drtivá většina je pro koncové zákazníky, ale pomalu se snažíme pronikat i do obchodů a firemních zakázek už jsme zhotovil také řadu. Třeba přes 100 per pro slovenskou pobočku VW. Ale jsou to nárazové věci, které přichází čas od času.

Prodáváte jen v Česku nebo i v zahraničí?

Na zahraničí se pilně připravujeme, nicméně nějaký stálý odběr nemáme. Několik per už si samozřejmě našlo cestu po Evropě (Německo, Rakousko, Francie, Holandsko atd.), pár kusů je i za mořem v USA nebo v Japonsku, ale jsou to spíš jednotky, jejichž majitelé na nás narazili v online světě. 

Máte další plány na rozšíření sortimentu?

Plány jsou samozřejmě obrovské, leč vývoj je pomalá a nákladná věc. Všechna pera vymýšlím, konstruuji a vyrábím v Česku, každý design je specifický a unikátní, žádné polotovary. To se podepisuje i na délce potřebné k vývoji. Šíře produktového portfolia s sebou také nese výrobní a logistické oříšky, které je potřeba rozlousknout. Mám v šuplíku nové kapesní pero z nerezu, recyklovanou propisku z plastu, 3D tištěnou mechanickou tužku, pera pro děti nebo plnící popisovače, které způsobí revoluci ve znovu-používání fixů. Chuť a snaha je tedy velká, jen musím svoje a naše časově i finanční možnosti rozumně distribuovat mezi výrobu, obchod a prodej. Takže zkrátka, jde o to pomalu, ale jistě. 

Jaké je podnikání s manželkou?

Asi jak s kterou. Ale s tou mojí je to skvělé. Mám od ní obrovskou podporu nejen po grafické a designérské stránce, ale i v osobní rovině. Často mě povzbuzuje, když vše nejde podle plánu. Bez ní bych určitě nebyl tam, kde teď jsem.

Děkujeme za parádní rozhovor, Michale.

Ať se vám daří!

Za tým ČistéDřevo.cz Markéta