Rozhovor s lidovým košíkářem Jiřím Adámkem

V malebných Beskydech jsme se v předjaří sešli s lidovým košíkářem Jiřím Adámkem, který se pletení košíků věnuje bezmála 40 let. Jiří Adámek se věnuje košíkářství čistě z relaxačních důvodů a také proto, že má rád řemesla a konkrétně proutí se momentálně věnuje málokdo. S panem Adámkem jsme si povídali zejména o tom, jak si správně připravit materiál, kolik proutků k pletení košíků potřebujeme, ale i o odkazu tradičních řemesel v našich končinách.

• Prozraďte nám, jak jste se k pletení košíků dostal?

Můj strýc se věnoval pletení košíků, takže u něj jsem to takhle zblízka viděl poprvé. Pak jsem ale potkal kamaráda, který mi to před několika lety ukázal a já jsem v tom pokračoval. A samozřejmě kazil, kazil a kazil, dokud jsem to nezačal mít v ruce. Ze začátku jsem udělal cca 50 zmetků, než jsem vytvořil košík podle mých představ.

• Jaké proutky používáte?

Používám vrbové proutky, lze využít jakoukoliv vrbu, která se namane. Konkrétně já mám na pozemku žluté, červené i zelené vrby. Vrbových stromů existuje mnoho a košíky lze plést z jakýchkoliv proutků. Proutky se dají i loupat, na to je samozřejmě speciální postup. Někteří košíkáři si dokonce pěstují i své košíkářské vrby čistě jen kvůli materiálu.

• Lze plést košíky po celý rok?

Ano určitě lze. Košíky se totiž vždy pletou ze suchého proutí, které se ale před pletením musí upravit. Samozřejmě není úplně příjemné plést v zimě, protože vám pak mrznou prsty.

• Jak se tedy takové proutí upravuje?

Proutí se musí zejména sklidit, následně důkladně roztřídit podle tloušťky a délky. Možná to zní jednoduše, ale tahle příprava zabere hodně času a navíc je to práce náročná. Vrby obvykle rostou u vody v těžko přístupném místě, takže počítejte, že se u toho i ušpiníte. Proutí se následně nasvazkuje a nechá se na průvanu nebo na slunci usušit, aby neplesnivělo. Předpokládám, že toto svazkování a následné sušení zabere zhruba měsíc. S tím by měl každý začínající košíkář počítat. Když se jde následně plést, tak se proutí musí namočit. Doporučuji namáčet proutí například do staré vany v dešťové vodě, nebo případně do vody dát trochu sody na změkčení.

• Jak dlouho se musí proutky namáčet?

Ve studené vodě to trvá až 14 dní, proto je důležité si pletení košíků z proutí pečlivě naplánovat. Pokud ale máte možnost, doporučuji kvůli zrychlení procesu namáčet proutky v mírně teplé (nikoliv horké!), nebo vlažné vodě.

• Vidím, že tady máte nějakou vychytávku, co to máte?

To je vlastně ležatý kotel. Kolikrát, obzvlášť v období Velikonoc, jsem měl zakázku na 40 pomlázek a nespočet nejrůznějších košíků, že jsem si musel proces namáčení kvůli zákazníkům trochu urychlit. Takže si pod tady tím kotlem trochu zatopím a proutky pak namáčím ve vlažné vodě, čímž výrazně urychlím jejich přípravu.

• Kolik proutků spotřebujete na jeden košík?

Zhruba od 300 do 500 kusů, záleží samozřejmě na velikosti košíků. Já už mám na to své postupy, takže pletu nejčastěji z 24 proutků a tento postup několikrát po sobě opakuji. Větší koše se pak pletou i z 20, 28 a 32 proutků.

• Poradíte nám, jak získat proutky?

Pokud chceme plést z proutí, tak si v první řadě musíme najít vhodný materiál. Na vhodné vrbě se stříhají pouze léta. Musíme hlavně myslet na to, že pokud vrbu jeden rok neostříháme, tak proutky z ní jsou již znehodnocené, ztratí svou ideální pružnost a ohebnost. Správný košíkář by tedy měl mít v první řadě přístup k materiálu.

• A jak proutí uchováváte?

Proutí se uchovává zejména suché, schované na místě chráněném před deštěm. Ve stodole pod střechou mám například proutí staré klidně 40 let a nic mu není. Klidně bych z něj mohl uplést kvalitní košíky. 

• Opravdu 40 let?

Ano, proutí je totiž trvanlivým materiálem vhodným třeba i na nábytek i nejrůznější věci denní potřeby. Na rozdíl od dřeva se do něj tak snadno nedostane hmyz a navíc se dobře udržuje.

• Co je na pletení košíků nejdůležitější?

Rozhodně příprava materiálu. Pokud nemáte dobře připravené proutí, tak košík nikdy neupletete. Taky je třeba znát přesný postup a nesmí se zapomínat pořádně utahovat. Já to třeba už dělám rukama, protože mám praxi, ale spousta košíkářů košík postupně stlouká a vyrovnává kladívkem, aby se jim nerozjel a byl stále pevný. 

• Může s pletením košíků začít i úplný laik?

Ano, může, ale člověk se musí obrnit trpělivostí, protože ne hned budete mít dokonalý výsledek. Právě v téhle fázi spousta lidí skončí, protože na to nemají dostatek trpělivosti.

• Za jak dlouho myslíte, že se to člověk naučí?

Naučit se to dá klidně za půl dne, ale je to hlavně o cviku. Ze začátku člověk zkazí i několik desítek košíků, než se povede ten první, se kterým bude opravdu spokojený. 

• Mají lidé stále zájem o tradiční řemesla?

Na podívání určitě ano, možná se o tom dnes i mluví, že se lidé vrací k tradicím, ale moje vlastní zkušenost je ta, že na trzích lidi zajímají jen stánky s občerstvením. Ale s klasickým povídáním u stánku s řemeslníkem, tak s tím jsem se poslední dobou moc nesetkal.

• A chodíte někam své umění předvádět?

Poslední dobou – poté, co jsem navštívil větší trhy třeba v Ostravě a v Katowicích, jsem trochu otrávený z nulového zájmu lidí, tak se teď spíše soustředím na místní řemeslné trhy. Nejbližší možnost, kdy mě uvidíte, je Rožnov pod Radhoštěm v rámci slavnosti Jaro na dědině, která proběhne 21. května, tímto vás samozřejmě v zastoupení Valašského muzea v přírodě na tuto akci srdečně zvu. Obzvlášť pro děti je tato akce nejen zábavná, ale zejména poučná.

Pletení proutěných košů patří mezi jedno z nejtradičnějších řemesel v našich končinách, které s trochou cviku zvládne  začátečník. Výrobky z proutí navíc využijete k dennímu používání třeba na houby nebo nákupy. Zároveň ale výrobky z vrbového proutí mohou skvěle posloužit jako netradiční dekorace s výraznou osobní hodnotou. Navíc si můžete být jistí, že vám proutěné zboží vydrží po celý váš život. Slovy Jiřího Adámka: “Proutěný koš, pokud ti ho koza nesežere, tak ho máš na celý život.”