Rozhovor s Kristínou z Made by Kristína

Kristína Nemčková je nejmladší vítězkou kuchařské soutěže MasterChef. Vydala vlastní kuchařku s názvem #UPGRADE (inovující tradiční slovenské i české recepty), která se stala bestsellerem. Nedávno si splnila další sen – absolvovala vyhlášenou Le Cordon Bleu v Londýně. Požádali jsme Kristínu o rozhovor a vyšlo z toho krásné povídání o vaření, zkušenostech a dalších plánech.

Můžete nám víc představit, jak kuchařka vznikala?

Nápad na koncept kuchařky #UPGRADE, která je z poloviny o tradičních československých receptech a z druhé poloviny o inovacích k těmto receptům, vznikl přesně na finále soutěže MasterChef před dvěma lety. V publiku seděla i moje „hostitelská máma“ z USA, u které jsem rok bydlela v rámci středoškolského studentského programu. Když se dozvěděla, že budu ve finále, přiletěla a i když během natáčení nerozuměla ani slovo, byla nadšená tím, že jsem pro hlavní chod propracovala babiččin jednoduchý tradiční recept a přetvořila z něho „upgrade“ verzi. Na druhý den, po mém vítězství, se nás doma zeptala, jestli jsme někdy viděli kuchařku s tímto konceptem. Celá rodina se pro nápad s originální kuchařkou nadchla a v podstatě pár dnů poté jsme začali na knize pracovat. 

Spolu s babičkou, která je vášnivou kuchařkou a celý život se tím živila, jsme v naší domácí kuchyni uvařily všechna jídla, moje máma je nafotila a redakčně zastřešila celou knihu. Táta se postaral o výběr tiskárny a balení, bratranec mi pomohl s webovými stránkami a za tři měsíce jsme odevzdali tisková data do tiskárny. Nebylo to vůbec jednoduché a nikdy bych předtím nevěřila, kolik práce stojí za tvorbou kuchařky. Pracovali jsme na knize opravdu denně i 15 hodin a vaření bylo to nejlehčí. Nejvíce času zabralo sepsání receptů a jejich přesných postupů, úprava fotografií, grafické zpracování celé knihy, výběr papíru, obálky, balení a pak i distribuce. Sama bych to těžko dokázala. Do knihy se zapojil téměř každý člen naší rodiny a proto o kuchařce #UPGRADE říkám, že je rodinným projektem.

Knihu jsme vydali na vlastní náklady, bez pomoci nakladatele a distribuce, s prodejem přes vlastní e-shop www.madebykristina.cz.

Dodnes má kniha, díky nápadu propojení tradice s inovací v kuchyni, veliký úspěch a díky jejím prodejům jsem si vydělala na studium gastronomické školy Le Cordon Bleu v Londýně, kterou jsem toto léto dostudovala a získala Grand Diplome.

V gastronomii, kde dominují muži, jste startovala jako hodně mladá žena: bylo pro vás náročné s kuchařkou prorazit?

Měla jsem štěstí a taky se mi v hlavě s knihou vytvořila jasná představa. Nechtěla jsem „další“ běžnou kuchařku, barevnou obálku s mojí vysmátou fotkou nebo talířem, ani v kuchařce můj životní příběh. Byla jsem rozhodnuta jít do risku a přenést do knihy svůj minimalistický pohled na gastronomii. Jídlo v mojí kuchařce hraje hlavní roli. Kuchařka #UPGRADE je jednoduše jiná než ostatní kuchařské knihy a přitom tak blízká každému, kdo má rád české a slovenské jídlo. Možná právě „jinakost“ a správné načasování s vydáním knihy mi pomohly prorazit a nemá s tím nic společné genderové rozdělení v gastronomii. Minimálně já tento rozdíl nevnímám.

A jaký vliv na to měla vaše účast v soutěži MasterChef?

Soutěž jsem si užívala od první až po poslední moment a ráda o ní říkám, že to byl intenzivní kurz vaření se stejnými nadšenci do vaření jako jsem já. Nešla jsem do soutěže vyhrát, ani se proslavit. Chtěla jsem si to vyzkoušet, protože už jako dítě jsem se zatajeným dechem hltala každý díl tehdy ještě česko-slovenské verze soutěže. Bylo mi možná 8 – 9 let a já se soutěžícími v televizi inspirovala a doma zkoušela stejné recepty. Taky jsem si v tom čase založila svůj profil na Facebooku s názvem „Jsem MasterChef“, který dnes nese název Made by Kristína. Možná se mi tím splnil dětský sen, ale soutěž mě utvrdila v přesvědčení, že se chci vaření věnovat profesionálně. 

Samotné vítězství MasterChef byla pomyslná třešinka na dortu, nejcennější je pro mě ta zkušenost, přátelé, kteří mi zůstali i po soutěži a taky možnost potkat se a navařit pro tři skvělé kuchaře včetně toho s michelinskou hvězdou!

Mohla jste si díky výhře v soutěži splnit sen jet do Londýna nebo byste si jej splnila i bez výhry?

Výhra v soutěži je půl milionu korun a není tajemstvím, že se musí před vyplacením zdanit, takže jsem dostala něco málo přes 400 tisíc. Roční studium na kuchařské škole Le Cordon Bleu stojí 37 tisíc liber, což je více než milion korun a třeba počítat s náklady na bydlení a život v Londýně. Takže výhra by mi nevystačila ani na jeden semestr. ???? Na studium jsem si vydělala prodejem kuchařky a padl na to celý její výdělek. Dá se říct, že jsem výhru správně investovala do produkce vlastní knihy a její výdělek do vlastního vzdělání.

A jaký tedy byl roční kurz v Le Cordon Bleu?

Studium na škole probíhá 6 dní v týdnu, v případě, že si zvolíte program Grand Diplome. Je to kombinace dvou předmětů vaření (Culinary) a pečení (Pastry) a skládá se z teoretických, demonstračních a praktických hodin. Celé studium je rozděleno do třech semestrů, na každého konci musí student složit zkoušky, jak písemné, tak praktické. Hodnocení na konci semestrů je v procentech a hodnotí se nejenom vzhled a chuť jídla, ale i průběh přípravy, dodržení postupů, hygiena a zužitkování všech surovin, čili odpad. Vyučují opravdu dobří šéfkuchaři s letitými zkušenostmi z restaurací. Moje očekávání byly studiem plně naplněny. Byla jsem samouk, do školy jsem si šla pro základy a pochopení technik při přípravě jídel. Jsem si teď v kuchyni jistější a více tomu rozumím a taky jsem krůček od cíle stát se profesionální kuchařkou. Chybí mi už jen to nejcennější a to je praxe.

Co dalšího teď máte v plánu, zůstáváte v Londýně?

V Londýně zůstávám. Během školy jsem využila jediný volný den v týdnu a zaměstnala se zdarma jako stážista v restauraci se dvěma michelinskými hvězdami, Story. Ta mi teď nabídla pracovní místo a v září k nim nastupuji do kuchyně. Bude to dril a já se na něj nemůžu dočkat. Pak budu možná připravena vést vlastní kuchyň. Držte palce!

Co byste doporučila našim čtenářům jako základní vybavení pro domácí kuchyni a do čeho se vyplatí investovat?

Mám ráda méně, ale kvalitně. Jako každý kuchař potřebuji v kuchyni kvalitní nůž. Používám japonské nože z damascénské oceli a nedám na ně dopustit. U nás doma vládne přírodní materiál, zejména dřevo a proto jej mám ráda i v kuchyni. Mojí vášní a taky sběratelským koníčkem jsou keramické nebo dřevěné talíře, kde každý z nich nese vlastní příběh.

Nůž a masivní velké dřevěné prkénko na krájení, na tom bych nikdy nešetřila. Kvalitní nůž je na celý život a nepotřebujete celou sadu, stačí vám 2 – 3 velikosti. A deska na krájení je základ, musí vydržet zátěž i vlhkost a mít dostatečně velikou plochu na krájení. Žádné mini prkýnko! Já osobně ráda doma používám masivní dřevěnou desku z ořechu vyrobenou pro mě na míru s rozměrem 50 x 35 cm. Nemá žádné zbytečné zářezy a díky masivní konstrukci hezky drzí na pracovní ploše. Mimo zpracování masa, na které raději z hygienických důvodů používám plastovou desku, na ní připravuji při vaření úplně vše. 

Celým světem teď rezonuje téma udržitelnosti a ekologie. Ovlivňuje to vaše přemýšlení nad výběrem potřeb do kuchyně?

Téma udržitelnosti se mě rozhodně dotýká a provází životem při výběru oblečení, surovin, pomůcek v kuchyni. Sleduji taky trendy udržitelnosti při vaření a ještě se učím vařit bezezbytkově. Nejsem odborník na toto téma, ale není mi to ani jedno. Udržitelnost vnímám i z pohledu původu materiálu, ale i výrobního procesu, kdo za výrobou stojí. Když se dá, zjišťuji si více o výrobku a ráda podporuji lokální návrháře nebo výrobce.