Broušení dřeva je pro další povrchové úpravy dřevěných výrobků naprosto zásadní a měli bychom být v tomto kroku precizní. Následné lakování, moření, opalování či potírání olejem a voskem jsou sice finálním řešením, ale bez správného opracování před dokončením nebude výsledek nikdy dokonalý. Pojďme se společně podívat na základní pravidla správného broušení dřeva.
Jak brousit dřevo
Rozhodnutí o finální úpravě
Chceme-li opracovat například dřevěný nábytek, nebo jakýkoliv výrobek ze dřeva, tak ještě před samotným broušením musíme zvážit, jaká bude finalizace produktu. Použijeme na dřevěnou bedýnku, zahradní nábytek ze dřeva, či dekoraci vosk, mořidlo, či snad lak? Každé broušení je přímo závislé na úpravě povrchu. Nikdy tedy nepostupujme tak, že prvně dřevěné výrobky přebrousíme a teprve poté se budeme rozhodovat, jakou povrchovou úpravu zvolíme.
- Jak brousit před lakováním
Nepřeskakujeme zrnitosti a brousíme postupně dle návodu níže. Na rozdíl od jiných povrchových úprav je u lakování žádoucí, aby se po zaschnutí lak přebrousil zvlášť jemným brusným papírem (uvádí se zrnitost 240 až 320 – tato zrnitost už se běžně používá na kovy a nikoliv na dřevo).
Broušení před mořením by mělo být stejnoměrné, pokud bychom rovnoměrné broušení nedodrželi, tak hrozí vyšší riziko vzniku skvrn. Doporučujeme v tomto případě brousit déle jemnějším typem zrnitosti brusného papíru (práce proto bude zdlouhavější a náročnější). Podobně vypadá i broušení před voskováním a olejováním dřeva.
- Jak brousit před opalováním
Zde aplikujeme opačný postup a nebojíme se broušení brusným papírem s nižší zrnitostí. Díky vzniklým rýhám po hrubém broušení daleko více vynikne struktura opalu.
Správný postup při broušení
- Nejprve si rozmyslíme, jakou povrchovou úpravu se rozhodneme na výrobky ze dřeva použít a podle toho zvolíme typ následného broušení.
- Rozhodneme se, jaký typ brusných pomůcek zvolíme a zároveň si dobře prostudujeme jednotlivé typy brusnosti.
- Vždy postupujeme od nejhrubší zrnitosti k té nejjemnější, a to v souladu s finalizací povrchu.
- Brousíme vždy ve směru vláken (broušení proti směru vláken se používá jen při zvláštních případech). V našem případě jsme začínali na brusnosti P 80, většina dřevěných výrobků i nábytku ze dřeva se dnes může pyšnit rovným a opracovaným povrchem. Pokud tedy nechceme zbrousit starý nátěr, nemusíme používat smirkový papír s výrazně hrubším zrnem.
- Brusný papír dobře napneme na vhodnou podložku (nejjednodušší je použít například obyčejný dřevěný špalík).
- Nepřeskakujeme zrnitosti. Vždy postupujeme od nejhrubší zrnitosti k té nejjemnější tím způsobem, že se držíme řádu jedné zrnitosti.
PŘÍKLAD: Při opracování dřevěného výrobku postupujeme nejčastěji v řádu zrnitosti 80 → 100 → 120 → 150 → 180 → 220.
- Při broušení se vyhýbáme přílišnému tlaku na produkt. Vlákno se pak příliš zatlačí a vzniknou nerovnosti, které se následně špatně odstraňují. Při další úpravě se zatlačená vlákna zvedají a jsou náchylná i v případě povrchové úpravy. Nemluvě o nedokonalém vzhledu.
- Ostrost brusného papíru pravidelně kontrolujeme. Příliš tupý brusný papír opět zapříčiní zatlačování vláken a samozřejmě způsobí i horší a náročnější práci při broušení.
Co k broušení použít
Zásadní je využití brusného papíru. Podložkou pro abrazivum (pískový materiál vhodný k broušení) nejčastěji bývá papír, plátno či nejrůznější druhy PU pěny. Jednotlivé podložky se liší tuhostí a využívají se pro různé druhy zrnitosti (například houbička se hodí spíše pro jemné broušení, hrubé zrno zase využívají elektrické brusky). K broušení můžeme využít nejrůznějších brusných houbiček, pásových brusek, ale pro ruční broušení postačí i obyčejný dřevěný špalek, na který připevníme brusný papír.
Jak vybrat správný brusný papír
Jak už jsme zmiňovali na začátku, tak bereme v potaz nejen koncovou úpravu povrchu, ale také dřevěný výrobek. Jedná-li se o dřevěnou dekoraci, bedýnku ze dřeva, či jakýkoliv jiný produkt, kde není potřeba odstraňovat lak nebo plíseň, nemusíme volit příliš velkou (metricky – nízkou) hrubost.
Pro lepší představu vám přinášíme následující rozcestník jednotlivé hrubosti zrna.
Zrnitost zrna
Zrnitost se udává číslicí, počet zrn (počet ok na sítu při třídění) na čtvereční palec. Brusný papír se klasicky vyrábí od zrnitosti P16 do zrnitosti P1200. Při broušení dřeva si běžně vystačíme se zrnitostmi od 60 do 180 (220).
Zjednodušeně lze říci, že čím větší zrnitost, tím jemnější broušení.
P 40
Výsledkem bývá velice hrubé broušení. Spolehlivě odstraňuje starý nátěr i rez.
P 60
Střední zrnitost obrousí hrany i nedokonalosti dřeva (různé odštěpky, ulomené části apod.)
P 80
Spadá již pod jemné broušení. Hravě si poradí s nedokonalostmi a pokud nemáte nijak poničené, nalakované, či plesnivé dřevěné bedýnky, případně jakékoliv jiné dřevěné výrobky, tak vám bohatě postačí začít právě na této zrnitosti a používat brusné papíry postupně od P 80 výše.
P 100
Jedná se o jemné broušení dřevěného výrobku zbaveného všech nečistot a to před nátěrem.
P 120
Jedná se o jemné broušení dřevěného výrobku zbaveného všech nečistot a to před samotným finálním nátěrem.
P 150
Velice jemné broušení, které vyhlazuje předchozí broušení dohladka.
P 180
Velice jemné broušení, které vyhlazuje předchozí broušení výrobku či nábytku dohladka.
P 240
Dané broušení povrch dokonale vyhladí, ale běžně se používá i na přebroušení laků.
P 320
Zvlášť jemné broušení, jež se převážně používá až po finální úpravě lakem.
Typy abraziva
Podle potřeby volíme i typ tzv. abraziva (pískovací materiál používaný k broušení). V tomto případě nás bude zajímat zejména barevné rozlišení. Nabídka brusných papírů je poměrně vysoká a při dobré znalosti vhodného abraziva a zrnitosti pro nás již následné broušení nebude žádný problém.
- Brusný papír s drceným granátem
Poznáme jej podle typicky červenohnědé barvy. Pro obrušování dřeva se skvěle hodí, i když práce s ním je náročnější. Na druhou stranu je nutno podotknout, že povrch bývá o něco hladší, než při použití brusného papíru s jiným abrazivem. Největšího účinku dosahuje při konečných úpravách dřevěného výrobku.
Pyšní se jedním z nejtvrdších abraziv vůbec. Zanechává velice hrubý povrch, který ale zároveň odebírá nejvíce materiálu. Využívá se k broušení na pásových bruskách i na ruční tvarování dřeva. Většinou ho nalezneme v hnědém provedení a nedoporučujeme ho například na broušení překližky, kde se snadno probrousí horní vrstvou a materiál nadobro zničí.
Papír s oxidem hlinitým se pro práci se dřevem používá nejčastěji. Oproti abrazivu granátu je sice odolnější, ale nezanechává tak jemný povrch. Nejčastěji jej uvidíme na elektrických bruskách v zeleném odstínu.
Tmavě šedý až černý smirkový papír se používá zejména na uhlazování kovů. V dřevařském odvětví se aplikuje při speciálních úkonech, kde se dřevo lehce vlhčí a následně přebrušuje papírem s karbidem křemíku.
Typická je pro něj žlutá barva a lehkost. Uplatňuje se převážně na velice jemné broušení (například již po povrchové úpravě). Nevýhodu pak vidíme v tom, že se rychle a často rozpadá. Pro práci s masivním dřevem se proto používá minimálně. Využít bychom ho mohli na případnou jemnou práci s dekoracemi ze dřeva.
Pro další rady a tipy ze světa dřevotvorby sledujte naše sociální sítě a blog, kde najdete spoustu užitečného materiálu pro vytvoření harmonického domova.