Vše, Strana 27

Dospělý člověk, zvlášť ve chvíli, kdy nakupuje, touží po multifunkčním řešení svých potřeb. A protože jsou to právě dospělí, kteří vybírají a kupují hračky pro miminko, často se stává, že sáhnou po něčem, co dělá pohyby, bliká a vydává zvuky. Vše dělají v dobré víře v domnění, že za jednu cenu získali víc. Opak je ale pravdou. Děti totiž fungují jinak než my dospělí – nedokáží se soustředit všemi smysly na tolik podnětů najednou. 

Na tento princip se proto zaměřují výrobci didaktických hraček a Montessori pomůcek, které si dnes představíme. A abychom si to udělali veselejší, nakoukneme spolu do dětského pokoje naší markeťačky Markéty, která nás pozvala na návštěvu a ukázala nám, jak vypadají takové doplňky v pokojíčku jejího ročního chlapečka Honzíka. 

Proč je dřevo ideálním materiálem?

Dřevo je živá hmota. Na dotek je příjemně teplé, voní a sálá z něj přirozeně pozitivní energie. Podstatnou roli hraje i váha – dřevo je ve srovnání s jinými materiály, ze kterých se hračky vyrábí, mnohem bytelnější. Dítě tak má jistotu, že hračku drží pevně.

U malého Honzíka vše přirozeně směřovalo k lásce ke dřevu. Mezi prvními hračkami, které dostal, byla klasická plastová chrastítka, silikonová kousátka, dudlíky a plyšáci, Honzík měl ale o výběru jasnou představu už tenkrát.

“Vlastně hned první hračka, kterou si Honzík sám vybral a kterou dokázal uchopit do ručičky už jako úplné miminko, byla dřevěná naběračka na med. Z té se postupně vyklubalo perfektní kousátko.”

“Baví mě, jak kreativní dokáže být roční dítě. Dneska Honzík našel v šuplíku krejčovský metr, chodil s ním po bytě a syčel. Když si přestal hrát na krotitele hadů, zalezl si do teepee s dřevěnými kostkami, samozřejmě je nejdřív ochutnal a když jsem za ním přišla, nabídl mi taky a předstíral, že sám zrovna kouše sousto. Pro mě samotnou je taková hra náročná, protože už přemýšlím nad smyslem daného předmětu, takže krejčovským metrem měřím maximálně tak délku své budoucí diety a z kostek automaticky stavím komíny a hrady. Pro Honzíka ale může být dřevěná kostka v podstatě čímkoliv.”

Dětská mysl funguje jinak, nezná ještě hranice a mantinely. Představivost jede na plné obrátky, dítě se teprve učí pracovat s barvami, tvary, různými velikostmi apod. Proto bychom se měli snažit dětem nabízet podněty, které rozvíjí imaginaci a podporují kreativitu. Záleží totiž jen na nás rodičích, čím své dítě obklopíme, jaké možnosti mu nabídneme, jak je naučíme předměty používat. A přesně o tom je učení dle principů Montessori.

V čem tkví hlavní výhody Montessori?

• Plně rozvíjí potenciál dětí a připravuje je na celý život.
• Všechny pomůcky a hračky jsou vytvořeny tak, aby uspokojily vývojové potřeby dítěte (jak psychologické, tak neurologické).
• Dávají přirozeně smysl a řád – v uspořádaném světě se pak dítě cítí bezpečně a může se plně soustředit na učení.
• Dítěti nabízíme škálu možností, ze kterých si samo vybere. Svoboda volby je základním předpokladem pro vnitřní motivaci.
• Jen pozorováním snadno poznáme, co dítě zajímá a baví, a tak můžeme tyto činnosti nejen podpořit, ale třeba i objevit nadání a budoucí koníčky.

“Během dne má Honzík v pokojíčku spoustu možností doslova na dosah ruky. Může si sám vybrat třeba knížku z knihovny, pracovat u stolečku, využít hry pro rozvoj motoriky nebo řádit po vlastní ose. Protože roční dítě neudrží pozornost příliš dlouho, typicky se stává, že tyto činnosti během dne stihne prostřídat hned několikrát.”

Hrami pro rozvoj motoriky myslíme vše od různých nasazovaček, zatloukaček a vkládaček, přes kuličkové dráhy, provlékačky, balanční hry, až například po sadu hudebních nástrojů, krájecí ovoce/zeleninu nebo klasickou stavebnici z dřevěných kostek. To vše se dnes ze dřeva dá běžně sehnat ve specializovaných e-shopech, ale i v klasických hračkářstvích. Ale právě tady přichází i prostor pro kreativitu rodičů. 

Zkusíte vymyslet vlastní Montessori hračku?

Hra 1: Kalíšek na vejce a dřevěné vajíčko

• Ukažte dítěti, jak vkládáte vejce do kalíšku. Prosté, že? Zvládne to i půlroční dítě a vydrží u toho dlouhé minuty.

Hra 2: Krabička na kapesníky a víčka z přesnídávek

• Ukažte dítěti, jak do otvoru v krabičce vložit víčko (nebo cokoliv jiného) a jak jej pak z krabičky vysypat.

Hra 3: Naběračka na koření se dvěma miskami

• Připravte dvě misky, jednu naplňte třeba čočkou, druhou nechte prázdnou a ukažte dítěti, jak naběračkou přesunout obsah z jedné misky do druhé. V rámci této aktivity pak můžete děti naučit i to, jak pracovat se smetáčkem a lopatkou ????

Hra 4: Tác nebo podnos a tři kořenky

• Tři kořenky s víčkem naplňte každou jiným obsahem (například lístek máty, stroužek česneku a celá skořice). Na podnos pak položte tři odpovídající obrázky. Nechte dítě přiřadit kořenku k obrázku, ať už podle barvy, chuti nebo vůně.

Hra 5: Louskáček na ořechy ve tvaru houby

• Ukažte dítěti, jak točíte hlavičkou houby a šroubujete dovnitř a ven. (Ořech ani nebude potřeba.)

Dřevěná hračka představuje ideální volbu pro starší dítě, batole, ale klidně už i pro kojence, hodí se jak pro holky, tak pro kluky. Významně se podílí na rozvoji jemné motoriky, koordinace ruky a oka a taky koncentrace pozornosti. Děti nepotřebují spoustu hraček, naopak, největší kouzlo tkví v jednoduchosti.

“Čím méně hraček má Honzík k dispozici, tím dokáže být kreativnější. Mnohdy se pak stává, že spoustu aktivit využívá úplně jiným způsobem, než jak jsme je pro něj původně zamýšleli, a právě v tom se naplno projevuje jeho kreativita a představivost.”

Všechny výše zmíněné dřevěné Montessori pomůcky najdete na našem e-shopu ČistéDřevo.cz. Kterou byste vybrali vy? Máte už nějakou takovou dětskou hračku doma nebo svým dětem tvoříte vlastní? Podělte se s námi o své nápady na e-mailu marketing@cistedrevo.cz, rádi je budeme sdílet s dalšími dřevonadšenci! 

Dřevo je savým a porovitým materiálem, které často mění tvar i velikost. Naštěstí se dá správnou údržbou proti těmto vlastnostem velice účinně bojovat a zamezit tak pohybu materiálu.

Dřevěné produkty déle vydrží, jen pokud jsou dobře ošetřené

Při aplikaci dřevěných produktů do interiéru a exteriéru je dobré myslet zejména na okolní podmínky, které na dřevo mohou působit. Abychom co nejvíce prodloužili jejich životnost, zaměříme se na prvotní ošetření. Dřevěný výrobek by se měl namořit, či nalakovat, abychom jej uchránili před hmyzími škůdci, vlhkostí, či povětrnostními podmínkami. Samozřejmě v exteriéru odolává dřevo daleko hůře, ale i interiér může být oříškem. Málokdo totiž přesně ví, jakou má třeba doma vlhkost. 

Jak se starat o dřevo

• Ať už se jedná o vnitřní, či venkovní prostory, nejdůležitější je vždy nátěr. Ten zabrání případné vlhkosti, nebo parazitům, jenž by se do dřeva mohli dostat.
• Lak, nebo jakákoliv jiná ochranná látka (mořidlo, olej, včelí vosk), samozřejmě daleko lépe přilne k povrchu, který je čistý, suchý a řádně obroušený. Použijeme tedy vhodný smirkový papír a dřevo pro nátěr připravíme.
• Nátěr vybíráme s rozvahou a případně se poradíme v hobby centru, nebo obchodu s laky.
• Dřevo vždy natíráme ve vhodných podmínkách – nedoporučuje se natírat ve vlhku (mlha, déšť), když fouká vítr, nebo za přímého slunečního svitu. 
• O dřevo bychom měli pečovat pravidelně. Kontrolujeme, jestli nikde nejsou praskliny, nebo jestli materiál nepotřebuje znovu nalakovat, natřít voskem nebo namořit. Jedině tak prodloužíme jeho životnost.

Renovace dřeva udělá ze starého kousku doslova umělecké dílo

Starý dřevěný nábytek rozhodně nevyhazujte. Masivní dřevo se vždy dá nějak natřít, renovovat, či opravit a může ještě udělat spoustu parády. Pokud chceme renovovat starší kousek ze dřeva, tak nejdříve ze všeho musíme odstranit staré nátěry. Čistého povrchu bez zbytků starého laku docílíme pomocí pilníku na dřevo, nebo eletrické brusky a na dočištění použijeme vhodný brusný papír (vyšší zrnitost se používá na opravdu jemné zabroušení, nižší se nemusíme bát použít na hrubší opracování). Nezapomínejme, že dřevo stále pracuje, takže renovujeme v suchém prostředí. Kousek nábytku (nebo jakéhokoliv jiného dřevěného výrobku) vždy musíme zkontrolovat a vyplnit případné mezery, praskliny, prohlubně, nebo jakékoliv jiné nedostatky tmelem. Teprve poté přichází na řadu opětovné ošetření, namoření, nebo nalakování.

Šetrné čištění dřeva a výrobků z něj

Jistě máte doma spoustu výrobků ze dřeva k běžnému užití i dřevěný nábytek, který si zaslouží pečlivou a důkladnou péči. Stále populárnější je i dřevěné nádobí, jenž se v kuchyních dostává zase do popředí. Možná máte i dost chemických prostředků, které navíc ke dřevu jako přírodnímu materiálu ani moc neladí. Ukážeme vám, že čistění dřeva v interiéru je velice levnou a nenáročnou činností a většinu ingrediencí navíc máte doma. 

• Na zašlé a znečištěné výrobky ze dřeva (například vařečky, prkénka, korýtka) použijeme směs citronu, sody, vody a octa. Všechny nečistoty krásně pustí a dřevo bude jako nové.
• Na nábytek, dřevěné misky, nebo jakékoliv jiné produkty do domácnosti bude bohatě stačit směs destilované (převařené) vody a bílého vinného octu. Pokud navíc do směsi přidáme několik kapek esenciálního oleje (doporučujeme pro svou svěžest citronelu, nebo uklidňující levanduli), tak byt bude i nádherně vonět.
• Vyčištěné dřevo následně ošetříme vhodným olejem. Nemusíme se vůbec dívat po ničem složitém, bohatě poslouží olivový olej, případně kokosový – ten doporučujeme díky jeho příjemné vůni, ale i dezinfekčním a antibakteriálním účinkům.

Tip na konec – jak uklidit budku po hnízdění

Dřevěné výrobky nám dobře slouží jak doma, tak i v exteriéru, kde tvoří výraznou část užitečných dekorací. Tak tomu je například i v případě ptačí budky. Pokud jsme se rozhodli na zahradu aplikovat zahradní budku, či krmítko, tak nesmíme zapomenout ani na následnou údržbu. V budkách se za hnízdící období (to většinou trvá od jara do podzimu) nastřádá velké množství nepořádku, od různých zbytků potravy až po bláto. Představa toho, že do neuklizené budky přivedou ptáci nová mláďata tedy není nijak zvlášť lákavá. Jak na to?

• Budku otevřeme (již při koupi, nebo výrobě budky přemýšlíme nad tím, že by se budka měla dát snadno čistit) a vybereme staré hnízdo. Zejména z toho důvodu, že na jaře může jít do budky hnízdit úplně nový druh, jenž bude mít požadavky na hnízdo úplně jiné.
• Nyní budku vyčistíme od všeho nepořádku. Špachtlí vybereme rohy, kde se může nacházet trus, bláto a peří ptáků.
• V případě velkého znečištění můžeme klidně použít horkou vodu a mýdlový roztok.
• Důležité je nechat budku řádně vyschnout.

A kdy je nejlepší budky vyčistit?  Dalo by se říct, že na to vlastně máte celou zimu. Pokud chcete nechat budku jako zimoviště pro jiný druh zvířat (například hmyz), tak neuděláte chybu, když ji vyčistíte na konci podzimu (říjen-listopad). My doporučujeme čistit budku v zimních měsících, kdy mrzne – mráz si hravě poradí s viry a nevyžádanými bakteriemi, takže si můžeme být jistí, že na jaře bude budka dokonale připravená na příchod mláďat.

Technika rytí je tu s námi již od dob pravěku. Primitivní rytí bylo po čase nahrazeno uměleckým zdobením například zbraní, či šperků, nebo k vytváření pečetí. Dnes se technika hlubotisku uplatňuje zejména na uměleckém poli. Pro mnohé kutily se však například dřevoryt (dlabání, nebo rytí do dřeva) stal i zajímavým a velice relaxačním koníčkem.

Co je to gravírování?

Jedná se o technologii, jejíž princip spočívá v odebírání hmoty vhodným náčiním a zanechává tak na výrobku nesmazatelnou stopu. Tvoření jakýchkoliv prohlubní do tělesa různorodého materiálu bylo využíváno zejména v uměleckém odvětví. V dnešní době lze mechanické rytí jednoduše nahradit snadnějším a méně náročným laserovým gravírováním, které pracuje na principu zahřívání povrchu daného materiálu. Pojďme si nyní ujasnit pojmy, které s gravírováním souvisí.

• Pyrografie – jedná se o uměleckou techniku, díky níž se dá horkým předmětem psát, či kreslit do nenáročných materiálů (dřevo a kůže). Podkladem je nejčastěji lípa a javor. Pyrografie, jak se někdy rytí do dřeva ohněm říká, je dnes velice populární technikou pro všechny, kdo rádi tvoří. Do dřeva se speciální ruční pájkou dají vytvářet nejrůznější nápisy, vzkazy, ozdobné ornamenty, nebo loga. 
• Rytí – narušení materiálu tělesa, konkrétně mluvíme o odstraňování materiálu z jeho povrchu vhodným pracovním nástrojem. Ideální pomůcka pomocí vrypů, dýh, rytí vytváří na materiálu prohloubeniny.
• Gravírování – Gravírovací stroj (pantograf, gravírovací plotter, nebo laserová gravírka) nahrazuje metodu ručního rytí. Tyto stroje jsou buď řízené počítačem, nebo se jedná o mechanickou záležitost.
• Vypalování – Jedná se vlastně o pyrografii, ale i laserové gravírování. Pomocí tepla se do zvoleného materiálu píše, nebo kreslí. Využít můžeme ruční pájky, nebo mechanického, či počítačem řízeného většího stroje.
• Vyřezávání do dřeva laserem – V řezací mezeře vzniká díky laseru tak vysoká teplota, že dřevo vlastně sublimuje (odpařuje se pomocí kouře, který rychle uniká a rovněž odvádí vysokou teplotu potřebnou k vyřezávání požadovaných objektů). Tedy žádný odpad, žádné piliny.

Laserové gravírování, vypalování i řezání na zakázku

Speciální a profesionální gravírovací stroje, které náš tým ČistéDřevo.cz využívá v dílně, dokáží vytvořit nejrůznější ornamenty, vypálit nápis nebo věnování a v neposlední řadě lze dokonce laserem vyřezat drobné tvary například z překližky. Využít profesionálního gravírování doporučujeme ve chvíli, kdy potřebujete do dřeva vyrýt složitější ornamenty, či texty nebo potřebujete větší množství stejných kusů. Gravírovací stroj vaše požadavky zvládne na jedničku.

Metoda ručního rytí do dřeva má své kouzlo

Kromě dlabání, které můžete využít pro výrobu například misek, nebo dřevěných lžic, můžete využít i schopností ruční vypalovačky do dřeva, nebo gravírovacího pera (seženete ve speciálních e-shopech a hobby obchodech). Výsledek má výraznou osobní hodnotu, zároveň vás potěší i relaxační účinek, jež v sobě tato umělecká pyrografie skýtá.

Návod na dlabání dřeva pro úplné začátečníky

• V první řadě dbáme na výběr vhodného nářadí. Nejlépe vám poslouží set dlát, které snadno zakoupíte ve specializovaných e-shopech na internetu. Rukojeť by měla být dostatečně pohodlná a pevná. Čepele dlát by se měly pyšnit tvrzenou ocelí. Nikdy neryjeme s tupým dlátem, nebo s dlátem, jenž jeví známky poničení.
• Nyní bychom se již měli zaměřit na výběr správného druhu dřeva. Začátečníci by měli volit spíše měkká dřeva (nejvhodněji se jeví lipové – je cenově dostupné a velice dobře poddajné).
• Při dlabání se dřevo odebírá od středu směrem k okrajům. Vždy dláto držíme za rukojeť.
• Do dřeva ryjeme vždy proti vláknům, nikoliv po vláknech.
• Následný výrobek bychom měli následně nějak ošetřit. Brusným papírem vyrovnáme nerovnosti a celkově dřevo zahladíme. Nezapomínejme, že do dřeva se mohou pustit nejen škůdci, ale i okolní podmínky a vlhkost. Pro dokonalou péči o výrobek proto využijeme schopností mořidla nebo včelího vosku.

Fascinující dárky i dekorace

Dárky, či dekorace, které si sami vyrobíme, pro nás vždy mají daleko větší hodnotu. Navíc si tak vytvoříte výrobek přesně ladící s interiérem, nebo zajímavý prvek, jenž není snadno dohledatelný na trhu. Co dalšího si můžete vyrobit dlátem, nebo gravírovací pájkou/perem?

• Jmenovky na dárky, nebo například na slavnostní/svatební stůl
• Přáníčka s dojemným vzkazem, nebo originální básničkou
• Krásné gravírované obrazy ve skandinávském stylu
• Dřevěné vánoční ozdoby
• Svícny
• Misky, tácy i korýtka na stylové servírování jídla

Historie rytectví

Rytectví patří k velice starobylému a váženému řemeslu. Zdobení různých materiálu provází lidstvo již od jeho vzniku. Rytím se zdobily již kostěné pazourky, či nejrůznější předměty z kamene. K nejstaršímu ryteckému umění bezesporu patří gravírování do kovu. Zdobily se nejen šperky, ale i zbraně, knoflíky, ale i obrazové rámy. 

Mnoho historických řemesel jsou dnes k vidění již jen v dobových muzeích, to však není případ rytectví. To, i přes svůj velice starobylý původ, je dodnes hojně užívanou technikou. Dodnes se například ruční rytí používá na bankovky, známky a jiné ceniny. Jedině tak se dá následně poznat padělek.

Každý si silvestrovskou zábavu zřejmě představuje jinak, jedno je ale jisté – nudit byste se rozhodně neměli! My vám ukážeme, jak se dokonale připravit na příchod Nového roku a s přáteli si užít pohodový večer plný zábavy. Připravte silvestrovskou párty stylově!

Jak se připravit na Silvestra? Hlavní téma – udržitelnost

Párty bude o to dokonalejší, pokud bude mít nějaké příhodné téma, které se odrazí v dekoracích, servírování, pohoštění, ale i celkovému ladění zábavy. My doporučujeme večírek vést v přírodním duchu a oslnit neotřelým servírováním, které bude navíc nenáročné na údržbu. Ty tam jsou plastové kelímky, vsaďte na dřevěné nádobí a dekorace za pár korun, které si přinesete třeba ze společné procházky po lese.

Originální servírování v duchu přírody

Porcelánový set po babičce nechte ve skříni, daleko lépe zužitkujete nádobí, které se jen tak lehce nerozbije. Klasické servírování na dřevěném korýtku, v dřevěné misce nebo na servírovacím prkénku posunete na úplně jinou úroveň. Korýtko vyberete ve velikosti, která vám nejvíce vyhovuje a hned můžete servírovat bez nějakého přílišného dozdobování. V jednoduchosti je krása.

Skvělým tipem je i dřevěná podložka (plátek) z kmene stromu. Rustikální vzezření nejen že podpoří tu správnou atmosféru, ale pochutiny ze dřeva budou hned jinak chutnat. Máme to osobně ověřeno!

Co ještě se vám u přírodního prostírání může hodit?

• Servírovací tác – v duchu udržitelného tématu vaší párty využijte dřevěného, nebo proutěného vzezření.
• Servírovací talíře – díky dřevěnému nádobí na kamarády samozřejmě omamně zapůsobíte, ale věděli jste třeba, že na dřevě vydrží pokrmy daleko déle teplé?
• Servírovací mísy z dřevěného masivu jsou i poutavou dekorací
• Prkénko na sýr, bambusový set na sýry, nebo oddělený servírovací podnos vytváří hravý podklad pro vaše gurmánské kreace.
• Sada na víno nesmí na stole chybět!
• Svíčky budou už jen pomyslnou třešničkou na dortu.

Řešíte podobně jako my problém s poznávaním vlastní skleničky v průběhu večera? Můžete využít hned několik vychytávek. Na sklenicích se dobře vyjímají například různě barevné korálky, rozlišovače na sklenice apod. Pokud ale chcete udržet na stole alespoň základní pořádek, tak sáhněte po podtáccích. Můžete si totiž vybrat hned z několika designů, každý bude mít ten svůj a navíc neušpiníte stůl. 

Zábava pro každého

Bez zábavných aktivit si posezení s přáteli ani neumíme představit. Jaké jsou nejoblíbenější párty hry?

• Dřevěná věž jenga –  hra plná napětí prověří vaši zručnost i soustředěnost.
• Activity na všechny možné způsoby zajistí třeskutou zábavu, kde smích nebude mít konce.
• Karty, kostky nebo piškvorky jsou klasikou, která snad nikdy nezestárne.
• Twister – rozjeďte to v hravém stylu.
• Hádej, kdo jsem – varianta při které nepotřebujete nic víc, než tužku, papír a dobrou náladu. 

Ve svitu ohně…

K oslavě příchodu Nového roku neodmyslitelně patří oheň, světlo a příjemné sálající teplo. Už jste slyšeli o švédském ohni? Jätkänkynttilä (jak zní její původní název) pochází až z dalekého Laponska. Jedná se vlastně o upravený kus (špalek) dřeva, jenž poskytuje ekonomicky výhodné hoření díky tzv. komínovému efektu. Finská svíce umožní radovat se ze zapáleného ohně i na místech, kde není možné oheň rozdělat. Dokonce si na ní můžete například opéct špekáček. Nemluvě o tom, jak se vám její teplo bude v chladném silvestrovském večeru hodit při pozorování ohňostroje.

Romantickou atmosféru ale hravě vytvoříte i za pomocí svíček, či dřevěných lucerniček na svíčku. Pokud nemáte lucernu, nevadí, čajová svíčka v zavařovací sklenici, kterou stačí obvázat jutovým, nebo obyčejným provázkem, taky výborně poslouží.

Jednoduché a účinné pohoštění

Servírovací prkénka a korýtka ze dřeva hravě vytvoří stylové pohoštění ve velice minimalistickém designu. Co na ně ale dát, aby hostina byla nepřekonatelná? Snadno vás uklidníme – dřevu totiž sluší zejména jednoduchost. Dejte letos přednost pochoutkám s tradiční hodnotou, které chutnají každému.

• Česnekové trojhránky – naprostá topka v oblíbenosti, proto jsme pro vás rovnou připravili podrobný recept, který najdete níže
• Slané koule – slané sušenky stačí smíchat s termizovaným sýrem smíchaným s oblíbenými ingrediencemi (například pažitka, kozí sýr nebo pancetta) a obalit v oblíbeném koření, či oříšcích.
• Jednohubky na všechny možné způsoby – zkuste letos místo klasického pečiva použít tortillu, kterou snadno naplníte, zarolujete a poté jenom nakrájíte. Po tomto upgradu tradičních jednohubek se mohou utlouct i zapřísáhlí odmítači kanapek. Máme osobně vyzkoušeno!
• Zeleninový salát nesmí chybět – podávejte jej ve dřevěné míse a nechte hosty, aby se obsloužili sami.
• Sýrové fondue je pro posezení s přáteli efektní bombou. Stačí mít jen vhodné kuchyňské náčiní, kvalitní sýr a krekry. Set na fondue využijete například i s dětmi, když sýr vyměníte za čokoládu a krekry za oblíbené ovoce.

Recept na česnekové trojhránky se slaninou

Přinášíme vám ověřený recept na trojúhelníky s česnekem, po kterých se na akcích s přáteli okamžitě zapráší.

Co budeme potřebovat

• 750 g hladké mouky
• 500 ml mléka
• 100 ml oleje
• kostka droždí (42g)
• 1 lžička cukru (my jsme dali rovnou do kvásku)
• 2 lžičky soli
• vejce na pomazání závinu

Náplň

• 400 g másla
• 20 stroužků česneku
• slanina nakrájená na kostičky

Postup

• Nejdříve si připravíme kvásek. Do hrníčku nebo dřevěné misky (skvěle drží teplo a minimalizuje tak šanci, že kvásek nevzejde)rozdrobíme droždí, do kterého si dáme špetku cukru a zaprášíme hladkou moukou. Hrneček přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě kvásek vzejít. 
• Než nám vzejde kvásek, tak si připravíme zbytek. Smícháme mouku se solí a odměříme mléko i olej. 
• Jakmile kvásek vzejde (poznáme to tak, že vyskočí v hrníčku nahoru) smícháme jej s moukou, mlékem a olejem. Pozor na to, ale aby suroviny byly v pokojové teplotě – například mléko právě vytažené z lednice může snadno “zabít” kvasinky obsažené v kvasnicích.
• Vypracujeme hladké těsto, ideální je na to kuchyňský robot. Bez něj se musíme smířit s tím, že těsto musíme míchat minimálně 20 minut rukama pro dokonalý efekt.
• Na teplém místě pod utěrkou necháme vykynout. Mezitím smícháme změklé (nikoliv rozpuštěné!) máslo s utřeným česnekem a solí a nakrájenou slaninou.
• Po vykynutí těsto rozdělíme na 6 dílů.
• Důkladně pomoučíme dřevěný vál a vyválíme těsto jako na závin.
• Na závin rovnoměrně rozetřeme vzniknuvší česnekovou nádivku.
• Zabalíme jako závin a položíme na pečícím papírem vyložený plech s vyšším okrajem.
• Všech 6 závinů položíme těsně vedle sebe (necháme mezi nimi třeba 1 cm místa). Vhodnou mašlovačkou pomažeme závin vejcem.
• Radélkem nyní vytvoříme ze závinů malé trojúhelníky.
• Na závěr můžeme trojhránky posypat oblíbeným kořením. My doporučujeme sladkou papriku, kmín, nebo hrubozrnnou sůl.

Co tu pro vás máme

Švédský oheň je také znám jako indiánská pochodeň, kanadský oheň nebo finská svíce, tzv. Jätkänkynttilä. V překladu toto slovo znamená doslova “chlapská svíce” a jedná se vlastně o špalek dřeva, který svou skladbou umožňuje tzv. komínové hoření. "Otvory ve dřevě zapříčiňují nasávání vzduchu a výrazný tah umožňuje hoření pouze uvnitř špalku. Díky tomu hoří dřevo daleko ekonomičtěji a hravě si na něm ohřejete například jídlo, nebo opečete špekáčky." upřesňuje Tomáš Izaiáš, jeden ze zakladatelů cistedrevo.cz. Obyčejnou pánev stačí položit na hořící špalek a jídlo takhle v divočině bude chutnat naprosto báječně.

Ač byl dříve důležitou pomůckou v tvrdých přírodních podmínkách, i dnes má své výrazné využití. Takový oheň zapálíte jednoduše kdekoliv, nemusíte zakládat ohniště a při chladnějších večerech je hořící poleno ideálním a zejména přirozeným zdrojem tepla a světla. Pokud ho použijete k vaření, či ohřívání jídla, tak pokrm následně dejte do dřevěné misky. Dřevo drží teplo daleko déle než například porcelán, či jiný “chladnější” materiál.

Odkud vítr vane

Údajně pochází až z dalekého a zasněženého Laponska, kde si lidé v tuhé zimě museli umět poradit. Jednalo se zejména o trik lesních dělníků, kteří potřebovali oheň k přípravě jídla v odlehlé divočině, ale nebyl prostor ani čas na rozdělání klasického ohniště. Pokrm pak jedli buď přímo z pánve, použili vidlice na opékání nebo si ohřáté jídlo naložili do dřevěných misek. Poleno jednoduše dohořelo a rozpadlo se na uhlíky, o důkladnější uhašení se zase postaral okolní sníh.

Jak zapálit švédský oheň

Pokud se finskou svíci rozhodnete zakoupit, v jejím otvoru již naleznete sirný knot, který zapálíte. Čím menší je v polenu otvor, tím hůře lze dřevo podpálit. Pomoct vám v tomto případě mohou například různé podpalovače. Východiskem se však mohou stát i přírodní produkty – k rozhoření se hodí například piliny, suchá kůra ze stromů, třísky, sláma i šišky. Plody lesa využijete i ve chvíli, kdy se rozhodnete produkt vyrobit sami. Do otvoru snadno vložíte hořlaviny a podpálíte.

Jak vyrobit finskou svíci svépomocí

Švédský oheň je stále populárnější na zahradních párty, obzvláště těch v chladnějších měsících. Využijí ho ale i chalupáři i milovníci večerního opékání v přírodě. Může se stát, že jedete na chatu a finskou svíci třeba nestihnete koupit. V tom případě pro vás máme velice jednoduchý DIY návod na výrobu vlastního švédského ohně. 

Návodů na výrobu existuje hned několik. Pokud umíte se sekerou, stačí vlastně špalek rozštípat cca na 6 menších polínek a svázat je dohromady – do otvorů pak vložit kůru, klacíky nebo slámu a zapálit, jak je popsáno výše.

Podobně snadný je i návod s motorovou pilou. Špalek dřeva rozřízneme křížem (zhruba do ¾ polena), do vzniknuvšího otvoru opět dáme hořlaviny a zapálíme. 

My jsme pro vás vybrali postup, který se nám jeví jako nejjednodušší a ten méně náročný, tudíž jeho výrobu zvládne hravě každý.

Co budeme potřebovat

• Špalek smolnatého dřeva (poleno by nemělo být příliš dlouhé)
• Vrtačku s delším vrtákem
• Sirný knot, případně kousky smůly, kůry, třísek, či jakéhokoliv jiného přírodního podpalu

Postup

• Vybereme vhodný špalek. Záleží čistě na vašich preferencích. Smrk se snadněji rozhoří a je dostatečně smolnatý, dub zase hoří dlouho. Když vyberete špalek s kůrou, tak než svíci použijete, může vám nějakou dobu posloužit i jako rustikální dekorace.
• Poleno by nemělo být příliš dlouhé. Proč? Zaprvé by se do něj špatně vrtalo a příliš dlouhá polena po čase v půlce prohoří a zbytek se zbortí – pokud tedy na polenu chceme vařit, tak tato situace pro nás není ideální.
• Vezmeme si špalek, který provrtáme seshora vrtačkou. Provrtáme jej skoro, ale ne úplně (!) naskrz.
• Následně jej provrtáme i z boku a vznikne nám uvnitř vyvrtaný průduch. 
• Do otvoru vložíme sirný knot požadované délky (určíme podle velikosti polena).
• Do dřeva rovněž můžeme vložit přírodní produkty hořlavého charakteru (smůlu, třísky, kůru, klacíky).
• Nyní již máme švédskou svíci hotovou. Pokud máme vhodný materiál, tak si svící klidně udělejme více. V zimních večerech se nám budou skvěle hodit a například na zahradě jsou i vhodnou dekorací v čistě přírodním duchu.

Ty nejhezčí dárky jsou ty s láskou ručně dělané. Souhlasíte? Navíc tímto osobním dárkem značně šetříte peněženku a také vytvoříte dárek i na poslední chvíli. Ručně vyrobené dřevěné dárky mají své kouzlo a osobní dotek, který je činí zvláštními a nezapomenutelnými. A co by mohlo být lepšího než předat někomu kus svého srdce a času právě v období Vánoc?

Docházejí vám už vánoční nápady? Ze dřeva můžete vykouzlit spoustu neotřelých výrobků, které budou vonět po lese, ohromí však i osobní atmosférou ruční výroby. V tomto článku najdete opravdu jednoduché návody na výrobky ze dřeva, které můžete snadno použít jako jedinečný vánoční dárek.

Obsah

• Jak vyrobit vánoční přání
• Dřevěný svícen - DIY
• Výroba nástěnné police
• Jak vyrobit bedýnku ze dřeva

Jak vyrobit dřevěné vánoční přání

S láskou vytvořené přání udělá radost hlavně členům rodiny. Vřele doporučujeme si k tvoření přizvat děti, které snadno vyrobí osobní dárek za pár korun.

Co budeme potřebovat

• Dřevěnou překližku
• Pájku/černý permanentní fix, nebo akrylové barvy se štětcem
• Snítek smrkové větvičky
• Ruční pilka (nebo pokud máte možnost si někde půjčit elektrickou variantu lupínkové pilky, tak to budete mít jednodušší)
• Lýkový, jutový nebo obyčejný provázek v přírodní barvě 
• Tužka a pravítko

Postup

1. Vezmeme si bukovu nebo topolovou překližku (koupíte na specializovaných e-shopech, v hobbymarketu nebo obchodu se dřevem) a nakreslíme požadovaný tvar tužkou. Ideální je obdélník, nebo čtverec, jiný tvar bude ruční pilkou složitěji proveditelný.
2. Nyní na řadu přichází naše síla. Pomocí ruční pilky nebo elektrické lupínkové pilky vyřežeme podle předlohy požadovaný tvar. Pokud si na samotný výřez netroufáme, tak vánoční přání můžeme nechat vygravírovat laserem. My vám na e-shopu ČistéDřevo.cz rádi vyjdeme vstříc. (Navíc u nás najdete již hotová krásná jednoduchá vánoční přání v přírodním provedení.)
3. Vzkaz na dřevo vypálíme pomocí ruční pájky (lze zakoupit v hobbymarketech, papírnictví i supermarketech) nebo si od našich odborníků necháme vypálit písmo laserem.
4. Zde už na řadu přichází naše kreativita a fantazie. Přáníčko můžete klidně pomalovat akrylovými barvami – doporučujeme například jako originální dáreček pro babičku od svých vnoučat. Malba na dřevo vykazuje jistá pravidla, ale pro tvoření s dětmi je perfektní.
5. Dnes tolik oblíbený skandinávský styl hravě zvládneme jen s nápisem a převázáním přání přírodní stužkou, ke které přivážeme smrkovou snítku.

Svícen pro začátečníky zvládne každý

Taky zastáváte názor, že nejhezčí dárek je ten ručně vyrobený? S tím se rozhodně nedá přít! Svícen nejen že dokonale splní svůj dekorační účel, ale zvlášť o Vánocích obdarovaný ocení jeho hřejivost a vůni dřeva.

Co budeme potřebovat

• Dřevěný širší blok dřeva, nebo kmínek dřeva (například z břízy)
• Vrtačku
• Vhodně zvolený vrták (volíme podle průměru svíčky)
• Brusku, brusný papír
• Tužku
• Pilu

Postup

1. Z dřevěného hranolu vyřežeme díl, který nám bude stačit na požadovaný počet svíček (můžete například vyřezat pouze jednoduchý čtvereček na jednu čajovou svíčku). Doporučujeme na hranol jen pro oko přiložit svíčky, abychom svícen neměli příliš dlouhý nebo krátký. 

Náš tajný tip: Máte rádi – stejně jako my – rustikální styl v tradičním duchu? Materiál na svícen si klidně přineste z procházky po lese. Stačí silnější rovná větev stromu, krásně vypadá bříza, nebo větve jehličnanů s drsnější kůrou. My jsme například použili větve švestky, které by šly jinak na podpal.

2. Požadovaný tvar hladce vybrousíme brusným papírem (pokud použijeme masivní kus s kůrou, tak tento krok můžete přeskočit).
3. Tužkou si nakreslíme výřezy pro požadovanou velikost svíčky. V tomto bodě se musíme dobře rozmyslet, na jakou svíčku bude svícen uzpůsoben (čajová, úzká dlouhá svíčka, adventní silnější svíčka…)
4. Podle průměru svíčky vybereme průměr vrtáku. Vrtákem vyřežeme hluchou díru.
5. Otvor na svíčku by měl být neznatelně větší, aby se do něj svíčka dobře aplikovala. Hloubka otvoru na čajovou svíčku by měla být shodná s její výškou (cca 1,5 cm).
6. Následný výrobek můžeme v případě zájmu natřít akrylovou barvou vhodnou pro dřevo, nebo jakkoliv jinak dozdobit. Opět vám tento bod odpadne, pokud použijete jako my větev stromu.

Výrobu svícnu jste měli v plánu, ale osud tomu chtěl jinak a vy jeho výrobu už nestíháte? Na našem webu ČistéDřevo.cz najdete krásné dřevěné svícny a to buď v hladkém designu (ten doporučujeme například na metodu decoupage a tím pádem můžete svým způsobem přiložit ruku k dílu) nebo v přírodní variantě s kůrou.

Praktická police v skandinávském designu

Pokud stavíme ze dřeva, tak je nejdůležitější zejména naše přesnost. Není nic horšího, než si poličku navrtat křivě. Police z dřevěných bedýnek, nejen že skvěle vypadá a dodá domovu útulný a vzdušný nádech, ale rovněž budete nadšení z jednoduché výroby.

Co budeme potřebovat

• Bedýnka/Bedýnky ze dřeva
• Vrtačka
• Hmoždinka a vruty
• Vodováha
• Brusný papír
• Tužka

Postup

1. Dřevěnou bedýnku zkontrolujeme a případně dobrousíme k dokonalosti.
2. Do každého rohu bedýnky navrtáme vrtačkou dírku. V tomto případě záleží na preferencích – pokud potřebujeme větší nosnost police, tak doporučujeme připevnit polici na všech čtyřech rozích.
3. Přiložíme na stěnu, kam chceme poličku umístit.
4. Pomocí vodováhy polici srovnáme do polohy, kdy bude bublinka ve vodováze přesně mezi dvěma ryskami (oceníme jistě druhé ruce alespoň k přidržení).
5. Tužkou uděláme na stěnu tečku, kde budeme vrtat.
6. Bedýnku přivrtáme v místech, které jsme si vyznačili tužkou. My jsme zvolili hmoždinku s vrutem o velikosti 8 mm, která pohodlně unese bedýnku i pár knih, dekorací nebo třeba květináč. 
7. Bedýnek klidně můžeme použít více a vytvoříme tak celou stěnu, která bude vzdušná a interiéru bude značně slušet.

Jak vyrobit dřevěnou bedýnku

Pokud máte prostor, vyzkoušejte si i samotnou výrobu bedýnky ze dřeva.

Kreativní jedinci se nemusí spokojit s přírodním vzezřením těchto moderních poliček. V tom případě doporučujeme opálenou verzi, případně dekorativní, nebo si na ně můžeme nechat vypálit nějaký vzor, nebo je natřít vhodnou barvou (nejlépe vám poradí v hobby marketech – akrylovou barvou na dřevo nikdy nešlápnete vedle), či použít metodu decoupage.

Co když… 

… jste fanoušky dřeva a krásných výrobků z něj, ale na ruční práci si moc netroufáte? Není nic jednoduššího, než navštívit náš web ČistéDřevo.cz a vybrat dokonalý dárek pro vaše nejbližší. 

Vánoce bezpochyby patří k největším křesťanským a občanským svátkům. Slaví se již od 7. století a jejich kouzlo je mnohdy opředeno magií, rodinnými tradicemi i starobylými zvyky. Pojďme si některé z nich připomenout, protože ač si hodně lidí myslí opak, tak o skutečném původu Vánoc toho víme opravdu málo.

Vše pro dokonalé vytvoření pravé vánoční atmosféry najdete na ČistéDřevo.cz. Nechte se okouzlit tradičními dekoracemi, betlémy, vánočními dárky i vychytávkami na vánoční pečení. 

Prohlédnout si vánoční sortiment

Proč nesmí o Adventu chybět vánoční dekorace?

Ač se mohou Vánoce vysvětlovat jakkoliv, tak jejich dominantním úkolem bylo zahnat špatnou náladu plížící se pomalu do lidských domovů s příchodem zimy, tmavých večerů i nedostatku jídla. Křesťanské obyčeje plynule navazovaly na pohanské slavení slunovratu a tedy prastaré kouzelné rituály plodnosti a hojnosti. Přírodní materiály, tlumené světlo svíček a dekorace navozují pozitivní emoce, které byly v nelehkých dobách velmi důležité. Pokud navíc zvolíte ty s nostalgickým nábojem, tak si můžete být jisti, že vaše tělo bude vyplavovat mnohem více hormonu štěstí, jenž doslova zaplní celý prostor.

Jaké dekorace nesměly v domácnostech chybět?

• Betlém
• Dřevěné vánoční figurky 
• Vánoční anděl
• Svícny a svíčky umí snadno rozhořet teplo rodinného krbu
• Adventní věnec z přírodních materiálů
• Vánoční stromeček

Moderní vánoční dekorace se opět navrací k tradicím a zvyklostem našich babiček. Ostatně tradice a rodinné hodnoty byly letos hlavním námětem největšího vánočního veletrhu Spirit of Christmas Fair v Londýně. Zásadním designovým prvkem festivalu bylo dřevo a tradiční aranžmá. Chcete tento trend aplikovat na české prostředí? Nikdy nešlápnete vedle, pokud zvolíte slaměné ozdoby, ořechy (ponechte ale jejich přirozený vzhled a ničím je nebarvěte), sušené plátky citrusů, dřevěnou vánoční výzdobu, nebo stále oblíbenější rustikální dřevěné vánoční svícny.

Adventní věnec s magickou symbolikou

Kruhovitý tvar věnce má výraznou mytologii. Kruh značí nekonečno, konec, ale i nový začátek. Svíčky, zelené větve i kruh používaly staré národy ještě v době předkřesťanské. Jejich pohanské slavnosti však v mnohém zapříčinily vznik křesťanských svátků. Na jednu stranu se křesťanské svátky inspirovaly a navázaly na pohanské oslavy úrody a slunovratu. Na druhé straně bylo třeba keltské a germánské zvyky v jistém smyslu vymýtit. Dnes se zelených větviček nemusíte zas až tolik striktně držet, ale od přírodních materiálů se doporučujeme neodklonit. Proutěné adventní věnce vnesou do domova osobitý ráz, adventní věnec ze dřeva si zase skvěle notuje s moderním stylem letošního udržitelného trendu.

Slavnostní stolování v duchu starodávných zvyklostí

Dokonalé moderní servírování vytvoříte snadno pomocí minimalistického skandinávského stylu, který je inspirován severskou mytologií. Pokud se chcete držet českých tradic, tak doporučujeme na stůl dát vánoční dekorace z proutí, ořechy, jablka a sušené ovoce. Svíčky se tradičně používaly fialové, můžete se však držet letošního trendu a použít svíčky bílé. Není neobvyklé, že naši předci používali svíce z včelího vosku. Stolování na Štědrý den bylo dříve doslova posvátné a dodržovalo se hned několik pravidel. 

• Počet chodů – tradičně jich bývalo 12 jako Apoštolů, někdy se ale uvádí i číslo 9.
• Nesmělo se vstávat od stolu – hospodyně měla mít vše připravené a všechny chody by měly být na stole.
• Prostíralo se pro jednoho člověka navíc – domácnosti to mělo přinést štěstí.
• Sekyra pod stolem – pokud byste na ni zlehka došlápli, tak vyřešíte případné zdravotní problémy s nohami.

Tradice a zvyky staré stovky let

Dnes spoustu tradic zdomácnělo a bereme je spíše jako příjemné oživení večera. Naši předkové ale Vánocům připisovali magickou moc a vánoční čarování, předvídání budoucnosti i přivolávání mrtvých pro ně mělo nedozírný význam.

Jaké tradice byly nejpoužívanější?

• Zlaté prasátko – Pokud se celý den budete postit, tak se údajně s první hvězdou na nebi objeví i zlaté prasátko, které vám přinese štěstí po celý rok.
• Tajemné adventní věštění budoucnosti – Se Štědrým dnem se pojí mnoho magických obřadů a čarování. Návaznost na pohanské oslavy a slunovrat jistě není náhodná. Postupně se z čarování týkajícího se úrody začali zajímat i o budoucnost vztahovou. Neprovdané dívky o štědrovečerní půlnoci chodily na hladinu vodní plochy sledovat svou budoucnost. Ta se věštila i při lití olova. V mnohých domácnostech se věřilo, že na Štědrý den je hranice mezi světem živých a mrtvých daleko tenčí a mihotavé světlo svíček udržovalo brány otevřené.
• Koleda – Největší rozmach chození po domácnostech a zpívání tematických vánočních písní zaznamenaly české země zejména v období baroka. 
• Obdarovávání – Ač naši předkové jistě nezažili takové hromadné nakupování dárků, tak přesto na Štědrý den někoho s láskou museli obdarovat, aby byla příští rok bohatá úroda.
• Pohoštění – Slavnostně prostřená tabule nesměla chybět a u stolu se scházela široká rodina.
• Krájení jablka – Oblíbený zvyk, který se dodržuje dodnes. Pokud po rozkrojení spatříte pěknou hvězdičku, tak budete celý rok zdraví.
• Strašidelné perchty – Štědrý den byl sice plný hojnosti, ale Advent i Vánoce obecně by měly probíhat v duchu střídmosti. Na půst, který měl člověk držet čtyři týdny před Vánoci, dříve dohlížely strašidelné perchty párající břicha těm, co postní dobu porušovali.
• Zpěv a setkávání sousedů – Častým adventním zvykem bylo setkávání sousedů. Starší ženy předly a vařily, mladší ženy s chlapci zase zpívaly.
• Adventní čas si zasloužil svébytné zdobení – Tajemné světlo svící nejen že umělo předvídat budoucnost, ale otevíralo brány mrtvým příbuzným. Nejrůznější magické předměty domov ochraňovaly (anděl, jmelí), nebo měly důležitou symbolickou funkci (zelené větve, kruh, jablka), či se jednalo o dekorace v sakrálním duchu (betlém, vánoční hvězda, kometa, či fialová barva).

Kde se vzal vánoční stromeček?

Původ vánočního stromečku je dodnes opředen tajemstvím. Zelené větvičky symbolizující zejména hojnost můžeme v nevlídných časech středoevropské zimy považovat za jisté povzbuzení. Zpočátku se používaly na již zmíněné věnce. Kdo se ale nespokojil s větvemi a vzal rovnou celý strom? To se zřejmě nikdy nedozvíme. V Německu se dřevěný vánoční stromek většinou vyřezával z desky nebo kartonu. Tato obdoba však nebyla příliš oblíbená a tak se v českých zemích uchytil živý stromeček. Zdobení vánočního stromku se rozvinulo zejména v 19. století v domech bohatých měšťanů. Později se tato zvyklost rozšířila i dále. Aby stromek nezabíral místo, často visel ze stropu, někdy dokonce špičkou dolů. A co kromě dřevěných vánočních ozdob na stromeček nesmělo na větvích chybět?

• Proutěné vánoční ozdoby
• Jablíčka
• Sušené ovoce
• Ořechy
• Zdobené cukroví
• Svíčky
• Vánoční kometa

Dnes lidé na tradice moc nemyslí a Vánoce se tráví v konzumním duchu. Poslední dobou ale zaznamenáváme příjemný obrat a prim hraje zejména udržitelnost, přírodniny, jemné barvy přírodních tónů a vánoční dekorace ze dřeva. Hitem letošních Vánoc jsou dřevěné, proutěné či slaměné dekorace v kombinaci s bílou a sytě zelenou barvou. Výzdobu stromečku tedy ponechte ve velmi jednoduchém designu – bohatě budou stačit finančně nenáročné vánoční ozdoby z překližky, úsporná LED světýlka a bílou polevou bohatě zdobené perníčky. Uvidíte, jak vás takový stromeček okouzlí svým jedinečným duchem.

Předvánoční trhy umí rozehnat jakékoliv chmury

S Adventem úzce souvisí i tolik oblíbené vánoční trhy. Dříve se na nich prodávaly zejména potřeby pro domácnost, případně nějaké atraktivní a neobvyklé pokrmy, či postavičky Mikuláše z rohlíkového těsta. Dnes se trhy snaží držet tradic a zvyků a krom ukázek českého řemesla a vánočních dřevěných betlémů tam najdete i nepřeberné množství rukodělných výrobků a stylových dekorací. Pokud chcete ladit letošní vánoční výzdobu v duchu českých zvyků a tradic, tak vás jistě oslní nabídka proutěných vánočních dekorací nebo dekorace ze slámy, či dřeva.

Pohádkové Vánoce vytvoříte doma snadno a jen s minimem. Stačí letos zvolnit, více chodit do lesa a setkávat se s přáteli. Vykouzlíte tak podmanivou atmosféru, která bude vonět po starých časech!

Hlavolam nepřináší jenom skvělou zábavu, ale ve všech směrech umí potrápit, ale následně i procvičit naši mysl. Nemluvě o přílivu adrenalinu, který vás zachvátí po úspěšném vyřešení hádanky. Edukativní ráz těch nejrůznějších rébusů navíc ocení zejména rodiče děti všech věkových kategorií.

Oblíbený dárek pro chytrou hlavičku

Mechanický předmět, k jehož správnému rozložení, složení, upravení, nebo jakémukoliv řešení musíte přijít na správný postup, je i skvělým a originálním dárkem. Proč? Obdarovaný možná bude ze začátku zaskočený vaším výběrem, nakonec ale s radostí podlehne výzvě i nekončící zábavě, která je pro hlavolam typická.

Proč sáhnout právě po hlavolamu?

• Cvičí logické a analytické myšlení
• Trénují šedé buňky mozkové
• Rozvíjí motoriku
• Obecně posilují kognitivní funkce
• Dokáží výrazně zlepšovat soustředění a paměť

Dřevěné hlavolamy. Řešení je na dosah!

Víte, co je na hlavolamu úplně nejlepší? Radost z toho, že jste se dopracovali ke správnému východisku. Také nezapomínejte, že prozrazený hlavolam přestává být hlavolamem a zábava ani cvičení šedých buněk mozkových se rozhodně konat nebude. Pokud vybíráte hlavolam, jenž by měl být určen pro menší děti, tak dejte přednost nezávadnému dřevěnému materiálu, se kterým se navíc dětem dobře manipuluje.

Proč je kupovat dětem všech věkových kategorií?

Kromě zmíněných edukativních vlastností jistě oceníte i trpělivost, se kterou děti k hlavolamům musí přistupovat. Je to skoro až k nevíře, ale hlavolamy dokáží snadno zabavit i děti s poruchou pozornosti, nebo například znuděné adolescenty. Náročnost dřevěných hlavolamů se navíc různí, takže můžete s přehledem vybrat rébus pro mladší i starší ratolest. 

• Děti 3 roky – Ty nejmenší děti ocení jednoduché skládačky a labyrinty ze dřeva. Rozvíjet si budou zejména motorické a prostorové dovednosti. 
• Děti 4 roky – Děti rády zkoumají a poznávají nové věci, logické skládačky je dokážou zabavit na hodně dlouhou dobu.
• Děti 6 let – Předškoláci si mohou vyzkoušet už i těžší hlavolamy. Líbit se jim bude klasika, jako je například rubikova kostka nebo ježek v kleci, pozornost ale můžete věnovat i moderním hlavolamům s důmyslným řešením. 
• Starší děti až adolescenti – Mnohé rébusy jsou dnes dokonce populární. Mezi staršími dětmi vedou například japonské hlavolamy – tzv. kumiky.

Typy hlavolamů

• Slovní hlavolamy – Jazykolamy, ale i logické hádanky oceníte zejména na cestách, v autě, nebo kdekoliv, kde si budete muset vystačit i s málem a zabavit znuděné děti.
• Mechanické hlavolamy – Mechanické hlavolamy jsou obecně zřejmě nejrozšířenější a dodnes neustále modernizovanou verzí rébusů. Řadí se k nim například rozkládací, skládací, posouvací, či rozplétací verze těchto hádanek. Velmi starobylým rébusem je například dodnes populární tangram.
• Logické hlavolamy – Ve své podstatě jsou všechny hádanky logické, neboť sami o sobě nevyžadují znalost jakéhokoliv oboru. Jejich vyřešení tedy záleží pouze na chytrém logickém úsudku hádající osoby. 
• Matematické hlavolamy – Ty nejrůznější algebrogramy, matematické řady, hrátky s čísly i měření pravděpodobnosti potěší všechny, kdo mají rádi čísla. Složitější hádanky jsou vhodné spíše pro starší děti. Existuje však spousta matematických hlavolamů, které hravě zvládnou i předškolní děti. Pokud vaše dítko rádo počítá, nebo jej prostě chcete s čísly seznámit hravým způsobem, tak zapojte do svého hracího repertoáru i matematické hádanky. 
• Vizuální hlavolamy – Pomocí obrázků dochází k hádance. Podobné rébusy jsou v mnohých ohledech vhodné pro děti. Při podobných logických úkonech se cvičí zejména paměť a levá mozková hemisféra. Populární jsou například vizuální hrátky s dominem, nebo můžete použít široce variabilní sirkolamy. Pro malé děti jistě znáte oblíbené hledání rozdílů v na první pohled stejných obrázcích. K vizuálním hlavolamům můžeme zařadit i puzzle. 

Mystické rébusy mají tisíciletou historii

Různé hry, hříčky, slovní hádanky jsou součásti lidstva od nepaměti. Vzpomeňte si například na bájnou Sfingu, nebo plnění úkolů v pohádkách. Za kolébku rébusu považujeme zejména dálný východ (území dnešní Číny a Japonska), ale i mnohé další staré civilizace (Egypt a Mezopotámie). Moderní hlavolamy se stali masivně populárními až na přelomu 19. a 20. století, kdy mnozí myslitelé a vědci vymýšleli stále dokonalejší verze nových i přetrvávajících forem těch nejrůznějších hádanek. S mnohými hříčkami se pojí i mnoho legend a jsou nedílnou součástí literárního fondu. Vznik tangramu má například hned několik legendistických verzí.

Technologický proces lepení není sice nijak náročnou technikou, předchází mu však důkladná studie. Dokonalý výrobek je totiž výsledkem několika podmíněných faktorů. Na co musíte nejvíce myslet? Rozhodně na výběr vhodného lepidla, dokonalou přípravu podkladu a na to, k čemu je výrobek určen. Při dodržení těchto zásad je dřevo velice dobře lepitelným materiálem. Následující článek můžete považovat alespoň za menší rozcestník, který vám v tomto ohledu může být nápomocný.

Jaké dřevo je k lepení nejvíce vhodné?

Každý druh dřeva má své specifické vlastnosti. Pokud se tedy na nějaký výrobek chystáte, věnujte pozornost následujícím bodům. 

• Prvním a velice zásadním krokem je zjistit si, jaké dřevo budeme mít v rukách.
• Následně bychom měli umět určit, zda se jedná o dřevo měkké, či tvrdé.
• Ne vždy musíte pracovat s opravdovým dřevem, to je spíš dnes vzácnost. Mnohem častěji se na trhu objevují podklady na bázi dřeva, jako je například dřevotříska, OSB deska, cementotřískové desky a MDF.
• Zvláštní vlastnosti mají exotické a velmi tvrdé dřeviny, ale v našich končinách i dostupné dřeviny (ořech a jasan – obojí se řadí k dřevu krásného vykreslení) a  ovocné stromy (třešeň, švestka, hrušeň, meruňka). I k tomu je potřeba při výrobě a následnému lepení přihlédnout.

Lepení měkkého dřeva

Obecně a zjednodušeně lze říct, že měkké dřevo se lepí velmi dobře. K měkkému dřevu se řadí například smrk, borovice, olše, lípa. Podobné vlastnosti jako měkké dřevo mají i ji výše zmíněné produkty na bázi dřeva – překližka, dřevotříska, dřevoštěpkové desky i desky MDF a HDF. 

Lepení tvrdého dřeva

Lepení tvrdého dřeva je tak trochu oříšek i pro zkušené kutily. Na lepení klade dřevo tvrdých dřevin (dub, buk, modřín), ale i ovocných stromů mnohem větší nároky. Lepidlo potřebuje více času na to, aby proniklo do hustějších vláken tvrdých desek. Pokud se přesto rozhodnete lepit takto tvrdé dřevo, dobře si tedy rozmyslete druh lepidla, které na daný výrobek použijete.

Jak správně připravit dřevěný povrch

Není překvapením, že lepený spoj daleko lépe drží na hladké a upravené ploše. Pokud je povrch nerovnoměrný, vznikají trhliny, kterým se říká napěťová centra. V té chvíli se v takové prohlubni hromadí lepidlo a samotná adheze nikdy není přesná. Nepříznivé napětí může při mechanické námaze totiž způsobit porušení spoje a následné rozlepení celého výrobku. 

Dokonale hladký a pro lepení vhodný povrch vytvoříme nejlépe frézováním. Nedisponujete vlastní frézou? Pro dokonale vybroušený a hladký povrch využijeme schopností brusného papíru (doporučujeme brusnost 120). Rozdíl v adhezi bude minimální. 

Umístění hotového výrobku

Pokud stále váháte, kam vámi vyrobenou věc umístíte, tak v tomto bodě se již musíte definitivně rozmyslet. Nároky na výrobek ze dřeva se různí podle toho, kam daná věc přijde. Jinak se produkt bude chovat v interiéru, exteriéru nebo například v koupelně, či ve sklepě. Výběr lepidla tudíž rovněž musíte podřídit tomu, zda bude výrobek ve vlhkém a chladném prostředí, nebo jej naopak bude obklopovat teplo a sucho. Pozornost byste měli věnovat rovněž kolísavosti teploty a vlhkosti (např. venkovní prostor bez stříšky).

Proč je důležitá vlhkost dřeva

Vlhkost dřeva je dalším důležitým a domácími kutily často opomíjeným faktorem. Zřejmě pro vás nebude novinkou, že nejlepšího a nejkvalitnějšího výsledku lepení dosáhnete se suchým dřevem. Suchým dřevem rozumíme takovou desku, jejíž vlhkost se pohybuje v rozmezí od 8 – 12 %. Existují však i lepidla, která dokáží slepit materiál s vyšší vlhkostí (max 25%). Spoluúčast vlhkosti na lisovaném čase hovoří jasně – čím vlhčí dřevo, tím delší je doba lisování. Při lepení vlhčího dřeva musíme výrazně snížit nebo úplně vyloučit přísun vlhkosti do lepících spár. Jak?

• kontaktním vysušením lepených ploch
• nastavováním a plněním lepidla (plněná lepidla obsahují příměsi, které mohou výrazně snížit vlastnosti samotného lepení)
• použitím vhodnějších lepidel
• snížením nánosu lepidla

Rozcestník lepidel a jak se nesplést

Pokud dokonale znáte vlastnosti daného kusu, který držíte v rukou, víte kam daný výrobek bude umístěn a v neposlední řadě jste nepodcenili důkladnou úpravu povrchu, můžeme již přejít k tomu nejdůležitějšímu bodu a tím je správný výběr lepidla. 

• Disperzní lepidla – Zřejmě nejčastěji používané lepidlo v kutilské tvorbě. Adhezní vazba mezi lepidlem a dřevem (adherendem) vzniká ve chvíli, kdy se ze směsi lepidla začne vytrácet voda a molekuly se tedy snaží uchytit na cokoliv v okolí – v tomto případě na dřevo.
• Izokyanátová lepidla – Vytvrzují se velice rychle (již po několika sekundách), doporučujeme je tedy zejména na menší plochy. Dokonce ani nebudete potřebovat tolik síly ke slepení. Potřebujete rychle slepit nějakou dřevěnou dekoraci? Nebo se vám rozbil dřevěný rámeček? Pak sáhněte po izokyanátovém lepidle.
• Rezorcinolová lepidla – Zřejmě nejjakostnější a drahé lepidlo vznikající reakcí rezorcínu s formaldehydem. Do tekutého lepidla přidáme tvrdidlo a tím se vlastně ukončí proces tuhnutí. Adheze vzniknuvší sloučením těchto dvou prvků vyniká svou pevností a odolností vůči vodě. Rezorcinolové lepidlo si troufne i na tvrdší a exotičtější dřevo. Osobně doporučujeme tento druh lepidla na výrobky z olivového dřeva, které se stále častěji používají v kuchyni. I přes svou tvrdost se při častém používání může něco rozlomit.
• Epoxidová lepidla – Skládají se ze dvou složek – pryskyřice a tvrdidla. Poradí si i s poměrně vlhkým prostředím. Tmel tedy bez obav můžeme používat například v koupelně. Epoxidové lepidlo se neřadí k těm nejlevnějším, pro začátečníky ho však můžeme vřele doporučit. Jeho aplikace je nenáročná a výsledek vždy stojí za to.
• Polyuretanová lepidla – Jednosložkové lepidlo vznikající reakcí polyizokyánatů a polyhydroxyesterů bez zplodin. Kombinací těchto látek vzniká celá škála lepidel s různými vlastnostmi, jež většinou dosahují kategorie D4. Dokonale odolávají vlhkosti a povětrnostním vlivům. Nemusíte se je tedy bát použít v exteriéru. Po polyuretanovém lepidle sáhneme zejména ve chvíli, kdy běžná acetátová lepidla selhávají, tedy v případě velmi tvrdých až exotických dřev (ta se totiž občas chovají jako mastná). Lepidlo má po chemické stránce velmi podobné vlastnosti jako montážní pěny. Při lisování tedy může přebytek vytéct a napěnit. Po zaschnutí zbytek lepidla jednoduše ořízneme. Toto lepidlo jsme použili například při výrobě ptačí budky a skvěle se osvědčilo.
• Kontaktní rozpouštědlová lepidla – Využijete je zejména pro plošné lepení. Vynikají svou přilnavostí a pružností. Díky své voděodolnosti jsou vhodná i pro exteriérové využití nebo lepení podlah. Nejlépe se hodí na laminátové desky, měkké dřevo, dřevovláknité desky a v neposlední řadě i na překližku.

Označení a disperze lepidel

Německý institut pro normování rozdělil klihy podle jejich voděvzdornosti, ale i následnému namáhání. 

• D1 – Skupina lepidel spadající do kategorie D1 se hodí zejména pro slepence na bázi dřeva, jež jsou vysušené na požadovanou hodnotu. Skvěle se hodí například na lepení překližky nebo výřezů z překližky. Následný výrobek by měl být umístěn v suchých vnitřních prostorách, kde vlhkost dřeva nepřekročí 15%. 
• D2 – Podobně jako kategorie D1 jsou tato lepidla zásadně interiérová. Vlhkost dřeva by neměla překročit 18%. Pokud rádi tvoříte a DIY je vám blízké, tak by vám doma rozhodně neměl tento druh lepidla chybět.
• D3 – Lepidla, jež spadají do kategorie D3, se nebojíme použít například na ovocné dřeviny. Největší problém ale může být v jejich kyselosti – pH si totiž umí pohrát s barvou dřeva. Viditelně to můžeme zaznamenat například u třešně. Výrobci lepidel pH faktor ve složení často neuvádí, proto doporučujeme poradit se s odborníkem. Výrobek lze umístit i v exteriéru, který je ale chráněn před povětrnostními vlivy. Lepidlo snese mírně tekoucí a případně kondenzovanou vodu.
• D4 – Velmi pevná, jakostní a voděodolná lepidla, která lze dokonce použít i na vlhčí dřevo jsou ta, jež jsou označeny kategorií D4. Jedná se o směsi, za které si připlatíte, jejich kvalita je však bezkonkurenční. Výrobky slepené tímto lepidlem můžete hrdě vystavit na zahradě, aniž by hrozilo rozklížení. Pokud slepujeme tvrdé, či exotické dřevo, tak po jiné kategorii ani nekoukáme. Osvědčilo se například při výrobě zahradního nábytku pro děti, ale i opravy lenošek pro chvíle pohody na verandě.

Lepení dřeva  – návod

• Rozmyslíme si, kam výrobek umístíme (exteriér, či interiér) a jaké budou nároky na lepidlo.
• Pro správný výběr lepidla správně určíme druh a vlhkost dřeva i jeho vlastnosti.
• Povrch důkladně připravíme. Adherend by měl být suchý, bez prachu a do hladka vybroušen, ještě lépe vyfrézován.
• Vybereme vhodné lepidlo.
• Lepidlo většinou natíráme na jednu plochu.
• Protože lepidlo nesmí zaschnout, pracujeme rychle a během 5 minut obě části k sobě slepíme.
• Pomocí stolařských svorek se lepené části pevně stisknou. Nejméně na 15 minut, ale dokonalé pevnosti dosáhnete po 24 hodinách. Lepidlo pod tlakem daleko lépe proniká do vláken, a vytváří tak natolik pevné a souvislé spojení, že je mnohdy pevnější než samotné dřevo. Samořejmě se vždy řídíme návodem na lepidlu. Některá lepidla schnou i 48 hodin.

Neobvyklé požadavky na lepení dřeva

Mnohdy potřebujeme vytvořit extrémně pevný spoj, který bude odolávat mechanické námaze, nebo potřebujeme spojit dřevo s jiným materiálem (například kovem). Pokud má výrobek specifické vlastnosti, je s ním nějak pracováno, tak v tom případě doporučujeme použít lepidla z kategorie D3 a D4 (epoxidová a polyuretanová lepidla), a to i když se bude jednat například o interiérové věci. Hůře se lepí i dýha nebo zakřivené plochy. V tomto případě můžete sáhnout po rozpouštědlovém kontaktním lepidlu. Při lepení dýhy z ovocných dřevin máme opět na mysli možnou změnu barevného nádechu při použití lepidla.

Už vám leze nepřeberné množství sladkostí, které děti dostávají na Mikuláše, doslova krkem? Nechoďte s proudem a pořiďte pro své miláčky něco nevšedního s notnou dávkou kreativity. Vaše ratolesti cukrovinky jistě oželí a naopak budete překvapeni, jak ocení něco nového a nezvyklého. Přesně o to by totiž dal v tom nejtradičnějším smyslu i Mikuláš.

Zdravé mlsání pro malé objevitele

Ne každé dobroty jsou nezdravé. Naučte děti mlsat zodpovědně a jako bonus, budete mít dobrý pocit z toho, že svým ratolestem dáváte něco dobrého.

• Skvělým tipem jsou ořechy, klidně sáhněte i po těch obalených v jogurtu, nebo čokoládě.
• Sušené ovoce zase obsahuje spoustu vlákniny a dětem rychle doplní chybějící energii.
• Podle nás nesmí ořechy a ovoce v Mikulášském balíčku chybět. Nudí vás ale dnes snadno dostupné mandarinky a pomeranče? Dopřejte svým miláčkům exotiku. Kokosový ořech, dračí ovoce, ananas nebo mango rozhodně sklidí úspěch.
• Raw tyčinky či vymazlené cereálie zase budou oblíbenou snídaní pro vaše drobečky i starší dítka.

Kreativní zábava má zelenou

Taky vaše děti zbožňují tvoření? Posuňte Mikuláše zase o level výše a darujte svým ratolestem dřevěnou bedýnku plnou zábavy. Doporučujeme naši krásnou krabičku, kde děti najdou skvělé dřevěné výřezy k domalování. Děti budou nadšené z dřevěné bedny s víkem, která je navíc nádherně barevně potištěná. Uvnitř najdou nejen výřezy z překližky ve tvaru lesních zvířátek, ale taky barvičky se štětci a barevné pastelky. Výřezy mohou domalovat a dotvořit, ale také mohou použít původní šablonu pro obkreslování.

Dřevěná krabička plná překvapení

Víte co děti bezkonkurenčně milují? Moment překvapení. Dopřejte jim ho právě na Mikuláše. Už bylo dost mandarinek a levných čokolád. Pokud si chcete vytvořit krabičku podle vlastních představ, zde je několik oblíbených variací a tipů.

• Do bedýnky dejte třeba vitamíny. Děti budou mít radost ze sladkých bonbonů všemožných tvarů a vy zase dobrý pocit z toho, že jste pořídili něco, co podpoří jejich imunitu.
• Překližkové výřezy všech možných tvarů rozvíjí kognitivní funkce a podporují představivost.
• Puzzle s oblíbenou pohádkovou postavičkou.
• Hravé drobnosti jako je JOJO, káča, Domino, Mikádo nebo Pexeso.
• Blok a psací potřeby ocení zase starší děti, které své nápady rády zaznamenávají na papír.

Samotná dřevěná krabice následně poslouží jako ideální úložný box na hračky, nebo na jiné poklady, které si děti budou s radostí schraňovat.

…a víte že?

Tradice kolem osoby Mikuláše je obecně velice výrazná a slaví se hned v několika zemích světa (Německo, Nizozemí, Belgie, Holandsko, Polsko, Rakousko)? Z postavy Mikuláše navíc s několika obměnami vychází i Santa Claus. Kde ale vznikla samotná legenda a tradice obdarovávání dětí vousatého muže v červeném? Kolébkou Mikulášova uctívání bylo Porýní, silně podporováno císařovnou Theofanou, která byla manželkou německého císaře Oty II., zároveň ji její řecký původ výrazně odkazoval na její křesťanskou víru. 

A proč právě Mikuláš? Postava skutečného Mikuláše působila jako biskup ve 4. století na území dnešního Turecka. Již za svého života byl mezi lidmi extrémně oblíbený a vynikal svou každodenní dobrotou a laskavostí. 

V Čechách nalezneme první zmínky o Mikulášském obdarovávání už ve 14. století.