Vánoční tradice a zvyky, o kterých jste možná ani netušili, že existují
Vánoční čas s sebou přináší mnohem víc, než rozbalování dárků a štědrovečerní večeři. Už od nepaměti je spojen s mnohými tradicemi a pověrami, které se v menší nebo větší míře přenesly do moderního světa. Jaké to jsou? A proč si vlastně na Vánoce darujeme dárky nebo zdobíme stromeček? Čtěte a dozvíte se víc…
VÁNOČNÍ TRADICE
JEŽÍŠEK
Co by byly Vánoce bez Ježíška, že? Podle tradice je to právě on, kdo rozdává dárky a je základem kouzelné vánoční atmosféry. Děti píšou Ježíškovi každý rok dopisy a nechávají je za oknem, odkud psaní náhle a nečekaně zmizí a pak všichni doufají, že budou jejich přání splněna.
V Česku přitom dárky původně nosil svatý Mikuláš a Ježíšek se k nám dostal z Německa v průběhu devatenáctého století. Dneska nosí dárky Mikuláš i Ježíšek a děti jsou tak obdarované v průběhu měsíce hned dvakrát.
VÁNOČNÍ STROMEČEK
Proč Česko není zdobení stromečku a stromeček jako takový původní tradicí. První nazdobený stromeček se u nás objevil v roce 1812, v rodině ředitele Stavovského divadla Jana Karla Leibicha. K rozšíření této tradice přišlo ale až ve dvacátém století. Dříve se stromeček zdobil převážně sušeným ovocem a ořechy, později perníčky a svíčky.
Podle tradice by se měl stromeček zdobit až na Štědrý den a jako poslední se na jeho špičku dává hvězda.
DÁRKY
Rozdávání dárků patří mezi jednu z nejstarších tradic vůbec. V minulosti se jednalo hlavně o dárky duchovního rázu, než toho materiálního a dostávali je především koledníci. Dnes se dárky rozdávají převážně dětem a kouzlo původního duchu dárků se s průběhem let vytratilo.
POLIBEK POD JMELÍM
Mějte na paměti, že darované jmelí přináší štěstí – z toho důvodu, byste si jej nikdy neměli kupovat sami. Podle tradice má muž právo pod jmelím (umístěné pod světlo nebo do obruby dveří) políbit každou ženu nebo dívku. Takto políbená žena má být v průběhu roku zdravá a šťastná.
TRADIČNÍ VEČEŘE
Mnohé nejspíš překvapí, že tradiční vánoční večeře nemá s kaprem nic společného. Dříve se na stůl podávaly především polévky a luštěniny (sezónní jídlo). Ryby se objevovaly pouze u bohatých rodin ve městech a na vesnice se dostaly až ve dvacátém století.
Kapří šupiny se tradičně dávají pod talíř a nosí se v peněžence přes celý rok – díky tomu byste měli žít celý rok v hojnosti a s plnou peněženkou.
ZLATÉ PRASÁTKO
Touha vidět zlaté prasátko se dodržuje už od středověku. Pro křesťany bylo běžné držet na Vánoce půst, nikoli však pro vizi bohatství, ale pro symbol štěstí. Zlato signalizovalo slunce a konec zimy a v kombinaci s prasetem slibovalo prosperitu a hojnost.
Tradicí je začít držet půst od půlnoci před Štědrým dnem až do západu slunce. Před večeří pak bývalo zvykem ukázat dětem prasátko pomocí odlesků světla ze zrcátka, ručně vyřezaným prasátkem, který se podsvítil nebo sledováním první hvězdy na noční obloze.
VÁNOČNÍ ZVYKY
KRÁJENÍ JABLKA
Krájení jablka je poměrně známé a mnoho rodin si tento zvyk udržuje i v dnešní době. Potřebujete k tomu pouze jablko a nůž. Nožem jablko rozkrojíte napříč a pokud uvidíte uprostřed pěticípou hvězdu, čeká vás nádherný rok. Najdete-li ale jablko červivé nebo s tvarem křížku, můžete se v roce potýkat s nesnází a zdravotními komplikacemi. Tento zvyk se tradičně dělá po štědrovečerní večeři.
VLAŠSKÉ OŘECHY
S vlašskými ořechy se pojí nejeden vánoční zvyk. Na ten první potřebujete čtyři ořechy. Pokud během louskání objevíte ve všech krásná a zdravá jádra, bude vás během následujícího roku doprovázet pevné zdraví. Čím víc shnilých a starých jader najdete, tím víc bude pro vás těžší pevné zdraví udržet.
Z rozlousknutých ořechů můžete dále vyrobit lodičky. Stačí, když vezmete prázdné skořápky a nakapete na ně vosk, na který přilepíte malou svíčku. Vzniklé lodičky poté položíte do napuštěné vany nebo většího lavoru tak, aby bylo možné vidět, kde plují. Pokud se lodičky drží při sobě, budete celý rok v úzkém spojení se svou rodinou, pokud se ale lodička vydá pryč, čeká vás velké dobrodružství. No a pokud si lodička pluje a krásně svítí, čeká váš šťastný rok!
LITÍ OLOVA
Lití olova je krásný zvyk, který si může vyzkoušet celá rodina. Potřebujete k tomu káď s vodou, kousek olova a plamen, nad kterým olovo roztavíte. Roztavené olovo vlijete do vody a počkáte na ztuhnutí. Poté jej vytáhnete z vody a snažíte se přijít na to, co vám osud v příštím roce nachystal. V rozjímání může pomoci celá rodina, čímž se aktivita stává opravdu zábavnou.
Pokud nemáte možnost lít olovo v domácím prostředí, nezoufejte. Dnes se lití olova provádí na skoro každém vánočním trhu, kde můžete zvyk spojit i s popíjením horké medoviny nebo vánočního punče.
HÁZENÍ BOTOU
Tato vánoční tradice je zaměřená na všechny svobodné dívky, které mají touhu po vdávání. Stačí, když vezmete botu, kterou hodíte přes hlavu za sebe. Pokud bude špička boty směřovat ke dveřím, svatba vás nemine, ale pokud se na dveře bude usmívat pata, budete si muset ještě nějaký ten čas na svatbu počkat.
TŘESENÍ STROMKEM
Hned na začátku musíme napsat, že se nejedná o třesení nazdobeným stromečkem, který máte doma. Tato již skoro zapomenutá tradice spočívá v tom, že se nezadané dívky po slavnostní večeři rozběhnou ven, kde najdou jabloň nebo zlatý déšť, s kterým zatřesou. Poté musí počkat do doby, než uslyší štěkání první psa. Tradice říká, že ze strany, kde pes štěkal přijde co nevidět i ženich.
V městech se tato tradice neudržela, ale přesto můžete najít vesnice, které si ji drží i do dnešní doby.
PŘÁNÍČKA
Poslední vánoční zvyk, který si můžete doma vyzkoušet je tvorba přáníček. Jednotliví členové rodiny na kousky papírků napíšou hesla (přání) a ty následně vloží do misky. Po štědrovečerní večeři se pak miska nechává kolovat a každý z rodiny si vybere jeden papírek, přečte si jej a zpátky vloží do misky. Takto se postupuje třikrát. Každé napsané přání se bere jako malá předpověď, která daného člověka čeká v nadcházejícím roce, a proto by se k psaní jednotlivých hesel mělo přistupovat s láskou a zodpovědností.