Od Popeleční středy po Zelený čtvrtek

Velikonoce dodnes patří k svátkům, u kterých se výrazně dodržují krajové tradice a zvyky. Většina zvyků má symbolický význam, které vychází nejen z křesťanských obyčejů, ale i tradic pocházejících z pohanských oslav jara. Pojďme se společně podívat na jednotlivé dny Velikonoc a připomeňme si ty nejzákladnější obyčeje. 

Proč a kdy se drží půst aneb průvodce tradičními Velikonocemi

Přípravy na Velikonoce začínají již 40 dní před samotným Velikonočním pondělím, kdy se spousta lidí postí. Je ale velice důležité chápat půst v jeho samotné podstatě. Půst totiž není jen o omezení jídla, ale rovněž o upřednostnění potřeb jiného člověka. Lidé konají dobré skutky, přemýšlí nad svou ekologickou stopou a věnují se rozjímání. Nemluvě o výrazných zdravotních výhodách.

Velikonoce 2023 den po dni

Popeleční středa (22. února 2023)

Popeleční středa je prvním dnem právě začínajících Velikonoc a také prvním dnem půstu.

Liščí neděle (26. února 2023)

Postní neděle mají většinou názvy odkazující k tomu, co se daný den jí, nebo dělá. O liščí neděli maminky napekly preclíky v různých tvarech a věšely je venku na větvičky. Děti pak poslaly hledat něco, co jim lišky venku zanechaly. Původ tohoto zvyku není stoprocentně znám.

Pražná neděle (5. března 2023)

Má název odvozený od klasického pokrmu, který se tento den tradičně připravoval. V dřevěné misce se nechal naklíčit hrách, který se následně osmažil. Dřevěné misky měly do obilí vnést kousek síly stromu.

Kýchavá/kýchavičná neděle (12. března 2023)

Kořeny můžeme nalézt již v raném středověku, kdy ve velkém řádil mor a cholera. Nemoci se projevovaly hlasitým kýcháním a v tento den bylo běžné vést bohoslužbu věnovanou právě nemocným.

Družebná neděle (19. března 2023)

Pojí se se zvykem, kdy dívky dávaly najevo přízeň chlapcům. Pekly se sváteční koláče tradičně podávané na prkénku. 

Smrtná neděle (26. března 2023)

Patří zřejmě k nejznámějším dnům půstu a je spojena s prastarým pohanským zvykem “Vynášení Morany”. Ta tradičně symbolizovala zimu, která nyní odchází a k moci se dostává bohyně jara Vesna. Lidé se ale neloučili jen se zimou, ale symbolicky i se vším špatným, co je za celý rok potkalo.

Květná neděle (2. dubna 2023)

Po květné neděli tradičně nastával Svatý neboli Pašijový týden. V tento den se pozornost upíná k výzdobě domácnosti – chodilo se na kočičky, které se dávaly například do dřevěné vázy a malovala se vajíčka. Mezi nejtradičnější techniky patří malování voskem, barvení v cibuli i duhová batika. Co zkusíte letos vy? Inspirujte se například v našem článku, kde jsme pomocí pájky vypalovali vzory na dřevěná vejce.

Modré pondělí (3. dubna 2023)

Název je odvozen od zdobení kostelů modrým, či fialovým suknem. O tomto dnu se obecně traduje, že by se nemělo pracovat. Je tomu ale právě naopak. Modrým pondělím začíná jarní úklid, kterým lidé pomyslně vyhání zimu ze všech koutů příbytku. Nebylo nezvyklé využívat i některých pohanských zvyklostí, jako zapalování svíce apod. Proč si to nepřipomenout i v dnešní moderní době?

Šedivé úterý (4. dubna 2023)

Šedivé úterý se stále nese v duchu jarního úklidu. Hospodyně si měly nachystat košťata a vymést pavučiny ze stavení. 

Škaredá středa (5. dubna 2023)

Na škaredou středu si připomínáme zradu Jidáše Iškariotského, který se v tento den údajně mračil. A samozřejmě pokračuje velký jarní úklid. Vymetaly se komíny, což mělo i symbolický význam – vyháněli se tak duchové z domu.

Zelený čtvrtek (6. dubna 2023)

Zelený čtvrtek je pátým dnem Svatého dne, pekly se sladké Jidáše s medem a opomíjet by se neměla ani práce na zahradě. Rostliny zasazené v tento den prý nenapadnou žádní škůdci. Přípravy na Velikonoce na Zelený čtvrtek vrcholí a pohostit rodinu bychom měli pokrmem zelené barvy. Doporučuje se špenát, kopřivová nádivka, hrášek, či hrách. Můžete ale zkusit i něco netradičního, třeba mechové cupcakes!

Velký pátek (7. dubna 2023)

Na Velký pátek chlapci obcházeli stavení s řehtačkami a hrkačkami a nahrazovali tím zvonění zvonů (ty v tento den na žádném kostele zvonit neuslyšíte). Voda má totiž v tento den magickou moc. Měli bychom proto skočit do potoka a otužit se. Dle pověstí se také otvírá země a odkrývají poklady. Není od věci připravit pro děti například honbu za pokladem. Nachystejte nějakou odměnu do košíku z proutí a dobře ji schovejte na zahradě.

Bílá sobota (8. dubna 2023)

Vrcholí přípravy na Velikonoční neděli a pondělí. Bílily se domy, pekl se mazanec, který se následně servíroval do ošatky na pečivo a nechával na stole pro návštěvy.

Boží hod velikonoční (9. dubna 2023)

Lidé do kostela nosí v proutěném koši beránka, mazance, domácí máslo (to se vtloukalo do dřevěných forem na máslo), i nejrůznější masové pokrmy. U dřevěného stolu se scházela i širší rodina u tradičních pokrmů, které se liší kraj od kraje. Na stole nesmí tento den chybět upečený beránek, případně nádivka se zelenými bylinkami a slavnostní polévka.

Velikonoční pondělí (10. dubna 2023)

Za vrchol oslav se považuje Velikonoční pondělí, kdy se tradičně chodí s pomlázkou spletenou z vrbových proutků. Mrkněte na náš jednoduchý návod, jak uplést pomlázku.

Co jíst během půstu

Velikonoční půst má výrazné liturgické kořeny. Potřebu postit se ale měli i mnohem starší národy a pohané, kteří cítili nutnost odlehčit jídelníčku po zimě, kde nebyla nouze o mastné a těžké pokrmy. S půstem se ale setkáme i v mnohých jiných učeních, zabývajících se tělem a myslí. Období po zimě se nazývalo předjaří a byly pro něj typické nejrůznější rituály spojené s posílením zdraví, těla i ducha. Nutriční specialisté půst vřele doporučují a každoročně naleznete na jaře spoustu rad, jak postupovat při jarní detoxikaci organismu. I ta totiž vychází ze starého učení našich předků.

Zaměřit bychom se měli především na detoxikaci jater (ta údajně přes zimu dostávají nejvíce zabrat), což učiníme nejlépe vynecháním masa, alkoholu, kofeinu, cukru, ale i černého čaje. Naši předci si převážně pochutnávali na naklíčeném obilí, pokrmech z luštěnin a kysaného zelí. Můžeme se u nich inspirovat.

Proutěné výrobky k Velikonocům skvěle ladí

Proutěné košíky jsou odjakživa nedílnou součástí a symbolem Velikonoc. Snoubí se zde tradiční řemeslná výroba, krása a pokora vůči přírodě. Vrbový proutek je navíc předzvěst přicházejícího jara a počátkem nového života. S košíkem z proutí se chodí světit tzv. páska do kostela a malí koledníci si do něj ukládají vykoledovaná vajíčka. My jsme minulý rok navíc navštívili lidového košíkáře, který nám ukázal, jak uplést košík z proutí. Pokusíte se uplést si ho sami?

V řadě měst, vesnic i městysů Velikonoce významnou společenskou a kulturní událostí spojenou právě s místními obyčeji. Nechybí jarní jarmarky, sousedské zabijačky a tradiční trhy, kde můžete podpořit lokální výrobce a prohlédnout si řemeslo zblízka.
Hledáte-li více tipů nejen jarního a velikonočního charakteru, tak navštivte náš Pinterest, kde se to hemží dřevěnou inspirací.