Jak zabránit podzimní depresi? Jezte kvašenou zeleninu
4 min čtení
Cítíte se zpomalení a unavení? Se západem slunce výrazně stoupá hladina spánkového hormonu melatoninu a lidské tělo požaduje spánek. Pokud únava a nulová energie trvá příliš dlouho a výrazně vás omezuje, může se jednat o sezónní afektivní poruchu (odborně SAD), jež je v populaci stále častější. Proti SAD lze ale velice účinně bojovat – třeba komplexní a vyváženou stravou plnou vitamínů a všechny tyto atributy splňuje právě kvašená zelenina. Pojďme si ji společně vyrobit!
Jak kvasit zeleninu
Do kvašené zeleniny jsme se naprosto zamilovali. Příprava je více než jednoduchá a výsledek naprosto famózní.
Co budeme potřebovat
- Zelenina na kvašení – zvolte si podle vlastní chuti (my použili zelí, mrkev, cibuli, květák a na ochucení pálivou papriku)
- Krouhač na zelí
- Dřívka na zavařování
- Nádoba na kvašení zeleniny – např. sklenice na zavírání s klipem, pokud chceme nakládat větší množství (zelí, či okurek), tak můžete vyzkoušet nádoby na kvašení zelí ze dřeva.
- Kuchyňské prkénko
- Kvalitní nůž
- Sůl
Postup
- Na kuchyňském prkénku nakrájíme zeleninu. My jsme zvolili klasiku – tedy zelí, mrkev, cibuli a kvůli řízu jsme doplnili o beraní rohy, které necháváme vcelku.
- Skvělou vychytávkou jsou i krouhače zelí, které nám práci v kuchyni usnadní.
- Mrkev můžeme nastrouhat na struhadle, či klasicky nakrájet na kostičky (záleží na vašich preferencích). Zelí nakrouháme na krouhači na zelí a cibuli nakrájíme najemno, díky tomu celou směs následně ochutí. Kozí rohy naopak vkládáme vcelku kvůli barvě a řízu.
- Nakrájenou zeleninu smícháme ve velké míse a přidáme sůl. V tomto bodu musíme být opravdu přesní a pokud s kvašením začínáme, tak si vše pečlivě vážíme. Soli totiž přidáme přesně 20g na 1kg nakrájené zeleniny a důkladně promícháme.
- Necháme zeleninu chvilku odpočívat, aby pustila šťávu, případně ji ještě trochu promačkáme – ideálně k tomu poslouží tlouk na zelí. Šťávu ze zeleniny rozhodně nevyléváme. Použijeme ji v následujícím kroku.
- V tomto bodě zeleninu velice pečlivě upěchujeme do nádob (jedině tak zamezíme vzniku plísně). Případně zalijeme šťávou ze zeleniny.
- Velice důležitá je samozřejmě vhodná nádoba. Kvašení v ní probíhá snadněji a samozřejmě i efektivněji. Pokud žádnými nádobami na kvašení nedisponujete, je nejvyšší čas si je pořídit.
- Na to, aby byla zelenina celá ponořená v nálevu, použijeme skvělá dřevěná dřívka. Již se nám báječně oplatila při zavařování broskví a my na ně nedáme dopustit.
- Necháme nádobu lehce pootevřenou (samozřejmě díky zavařovacím dřívkům je zelenina důkladně ponořená), někdo ale neuzavírá vůbec, jen zatěžuje, případně klasicky zavíčkuje. Záleží jen na vás. Důležité je pouze to, aby zelenina v žádném případě z nálevu nevyčnívala ven.
- Takto uloženou zeleninu necháme na lince kvasit minimálně týden. Zhruba po 3 dnech lze viditelně zaznamenat kvasící proces. Tekutina z kvašení může klidně vytékat ven, doporučujeme tedy pod nádoby na kvašení zelí, či sklenice použít vhodné kuchyňské nádobí, aby se nám tekutina nerozlévala po lince.
- Po týdnu, kdy už se nám zelenina zdá tak akorát, uložíme již zavřené sklenice do lednice, kde vydrží i několik týdnů.
Proč na podzim přichází podzimní únava?
Člověk je již miliony let výrazně spjat s přírodou a jejími cykly. Není tedy nic neobvyklého, že i v dnešní době, plné technických vymožeností, se přizpůsobujeme utlumení a zpomalení přírody. V létě jsme prostě aktivnější a na podzim a v zimě trávíme více času odpočinkem a spánkem. Moderní svět nás tak trochu nutí přirozené rytmy ignorovat a požaduje se stálý výkon. Mějme ale na paměti, že fyzicky a psychicky to prostě není možné.
Dalším důležitým bodem je již zmiňovaná vyšší aktivita melatoninu. Ten působí jako spánkový hormon, a díky dřívějšímu příchodu tmy je tedy logické, že k nám potřeba spánku přichází mnohem dříve a ráno se nám za tmy hůře vstává.
Jakým způsobem bojovat proti podzimní únavě?
Jistou únavu tedy jistě pociťovat budeme, ale neuchylujme se doslova k zimnímu spánku. Zaměřme se na komplexní a vyvážené potraviny, které tělu dodávají potřebné živiny (kvašená zelenina, ořechy a semena, celozrnné potraviny, kurkuma a skořice). Kromě dodržování správných stravovacích návyků si k zahnání podzimního splínu můžete pomoci i sportem. Obecně bývají doporučovány venkovní aktivity – procházky v přírodě, běh, či cyklistika. Pokud se vám chce spát a cítíte potřebu si odpočinout, nebojujte s tím a přijměte to. I malá hygge chvilka strávená na pohovce s dobrým čajem a ještě lepší knihou vás může příjemně povzbudit.
Jaké jsou největší výhody kvašené zeleniny
- Je nejpřirozenějším zdrojem vitamínu C v podzimním a zimním období.
- Kvašená zelenina výrazně podporuje činnost střev a obnovuje bakterie střevní mikroflóry.
- Nutričně se vyrovná čerstvé zelenině.
- Jedná se o velice levný zdroj vitamínů, který posiluje imunitu.
- Příznivě snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
Co vám doma při kvašení nesmí chybět
- Krouhače – krouhač na zelí i mrkve, či krouhač na řepu vám práci urychlí.
- Nádoby na kvašení zeleniny, bez těch se nehnete.
- Stylové kořenky na všechny bylinky a koření, které můžete ke kvašení potřebovat (kmín, sůl, kopr, paprika…).
- Kuchyňské potřeby, jako jsou dřevěné prkénko, struhadlo a kvalitní nůž, patří mězi nezbytnosti, které v kuchyni nesmí chybět.
- V případě, že budete nakládat zelí, tak se jistě neobejdete bez tlouku. Můžete jej jako my použít i na utlačování jakékoliv zeleniny.
A jak bojujete proti podzimní únavě vy? Máte tajné vychytávky? Další inspiraci na nejen podzimní recepty a potřeby do kuchyně najdete například na našem Pinterestu.
